Historka leopardího muže

Jack London

39 

Elektronická kniha: Jack London – Historka leopardího muže (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: london24 Kategorie:

Popis

E-kniha Jack London: Historka leopardího muže

Anotace

Povídka amerického klasika nejen dobrodružných žánrů, v níž cirkusový krotitel šelem vypráví tragický příběh dvou svých kolegů.

O autorovi

Jack London

[12.1.1876-22.11.1916] Americký spisovatel, vlastním jménem John Griffith Chaney. Narodil se roku 1876 v San Franciscu a jeho dětství bylo ve znamení častého stěhování, nestálých rodinných poměrů a chudoby. V civilním životě byl Jack London lovec tuleňů, zlatokop, kotelník v elektrárně a člen pobřežní rybářské hlídky. Již v dětství si však zamiloval dobrodružnou literaturu, kterou posléze začal i sám psát. Po...

Jack London: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Žánr

,

Název originálu
Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Historka leopardího muže“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

V očích měl zasněný nepřítomný pohled a jeho smutný naléhavý hlas, něžný jako hlas panny, zněl jako poklidné ztělesnění nějaké hluboko zakořeněné melancholie. Byl to leopardí muž, ale nevypadal na to. Jeho životním údělem, kterým se živil, bylo vystupovat v kleci se cvičenými leopardy před obrovským obecenstvem a bavit ono obecenstvo různými ukázkami odvahy, za což ho jeho zaměstnavatelé odměňovali úměrně podívané, jakou předvedl.

Jak jsem řekl, nevypadal na to. Měl útlé boky, útlá ramena a byl chudokrevný, přičemž ho zřejmě netrýznila ani tak deprese, jako spíše laskavý a vlídný smutek, jehož tíži nesl stejně laskavě a vlídně. Celou hodinu jsem se z něj snažil vydolovat nějakou historku, jenže mu podle všeho chyběla představivost. Pro něj v jeho úžasném povolání nebyla žádná romantika, žádné smělé činy, žádné vzrušení – nic než šedá jednotvárnost a nekonečná nuda.

Lvi? Ale jistě! Bojoval s nimi. Nic na tom nebylo. Stačilo jen zůstat střízlivý. Každý by dokázal lva posadit na zadek obyčejným klackem. S jedním kdysi bojoval půl hodiny. Prostě ho praštil po čenichu pokaždé, když vyrazil, a když začal chytračit a vyrazil s hlavou dole, no, tak stačilo jen nastavit nohu. Když po vaší noze chňapl, tak jste ji zatáhli a zase ho praštili po čenichu. To bylo vše.

S nepřítomným pohledem a jemnou řadou slov mi ukázal jizvy. Byla jich spousta a jedna čerstvá, jak mu tygřice chňapla po rameni a roztrhla ho až na kost. Díry v rozsápaném kabátu měl pečlivě zalátané. Jeho pravá ruka od lokte dolů vypadala, jako by ji strčil do mlátičky, takovou spoušť na ní napáchaly drápy a tesáky. Ale podle něj to nic nebylo, jen za deštivého počasí ho staré rány trochu trápily.

Najednou si vzpomněl a jeho tvář se rozjasnila, neb mi vážně chtěl povědět nějaký příběh stejně dychtivě, jako si ho já chtěl poslechnout.

„Určitě jste slyšel o tom krotiteli lvů, kterého nenáviděl jeden chlap?“ zeptal se.

Odmlčel se a hloubavě se zadíval na nemocného lva v protější kleci.

„Bolí ho zub,“ vysvětlil. „Takže, vrchol vystoupení toho krotitele bylo strkání hlavy do lví tlamy. Ten chlap, co ho nenáviděl, nevynecha…