Mužská věrnost

Příběh Jees Uckové

Jest sebezapření a sebezapření. V podstatě však je to vždy jen sebezapření. A paradoxem při tom je, že muži a ženy vzdávají se něčeho, co je jim nejdražší na světě, za něco ještě dražšího. Nikdy tomu nebylo jinak. Tak tomu bylo, když Abel obětoval z prvorozených stáda svého a z tuku jejich. Prvorození a jejich tuk byli mu nejdražším na světě, a přece je obětoval, aby mohl býti za dobré s Bohem. Tak tomu bylo v případě Abrahamově, když se chystal obětovati svého syna Izáka na kamenném oltáři. Izák byl mu velice drahý, avšak Bůh, jakýmsi nepochopitelným způsobem, byl mu ještě dražším. Snad to bylo proto, že Abraham se bál Pána. Ať tomu však bylo tak nebo onak, několik milionů lidí shodlo se od té doby v tom, že miloval Pána a toužil sloužiti mu. –

A ježto bylo takto ustanoveno, že láska je službou, a ježto sebezapření značí tolik jako posloužiti někomu, pak Jees Ucková, jež byla pouze ženou plemene s černou kůží, milovala silnou láskou. Nevyznala se v historii, přiučila se čísti pouze ve značkách povětrnosti a honby, neslyšela tudíž nikdy ani o Abelovi, ani o Abrahamovi, a rovněž neslyšela, utekši dobrým sestrám ze svatého Kříže, o příběhu Ruth, ženy moábské, jež vzdala se svého Boha pro cizí ženu z cizí země. Jees Ucková poznala sebezapření pouze jednoho druhu, a to pod holí jako hlavním činitelem, téhož druhu, jakým pes je nucen vzdáti se ukradené morkové kosti. A přece, když přišla její doba, ukázala se schopnou povznésti se k výši krásnolících, královských plemen a zapříti sebe samu způsobem skutečně královským.

Takový je tedy příběh Jees Uckové, jenž je zároveň příběhem Neila Bonnera a Kitty Bonnerové a dvou potomků Neila Bonnera. Jees Ucková byla z plemene s černou kůží, pravda, přece však nebyla indiánkou a rovněž nebyla Eskymačkou, ba nenáležela ani k Inuitům. Sledujeme-li ústní podání až k jeho začátku, objeví se postava jakéhosi Skolkze, toyátského indiána z pobřeží Yukonu, který ve svém mládí dostal se až k velké Deltě, kde bydlí Inuiti a kde se setkal se ženou, zachovanou v paměti pod jménem Olillie. Nuže, tato žena Olillie narodila se z eskymácké matky a inuitského otce. Ze Skolkze pak a Olillie přišla na svět Halie, jež byla z polovice toyátskou indiánkou, ze čtvrtiny Inuitkou a ze čtvrtiny eskymačkou. A tato Halie byla babičkou Jees Uckové.

Nuže Halie, v níž smíšena byla tři plemena, nechovala předsudku proti dalšímu míšení krve a sdružila se s nějakým ruským obchodníkem kožešinami zvaným Špak, známým také své doby pod jménem Velký Tloušť. Špak je při tom označován Rusem v nedostatku jiného vhodného označení, neboť Špakův otec, slavonský otrok z Dolních provincií, uprchl ze rtuťových dolů do severní Sibiře, kde poznal Zimbu, ženu z plemene Jelenů, která se stala matkou Špakovou, jenž se stal dědem Jees Uckové.

Nuže, kdyby Špak nebyl býval ve svém jinošství polapen Mořskými muži, vroubícími okraj Arktického moře svou bídou, nebyl by se stal dědem Jees Uckové a k nějakému příběhu by nebylo vůbec došlo. O…