Poudačka vo hloupým Ivanoj

V.

Uďál "palla" tu noc i vod Tarasa čértiček, přišel po umluvě bratrům pomoct, hloupýho Ivana dostať. Přišel na pole, hledal hledal kamarády, 'sou pryč, jen díru našel, vodebral se na luka, v bahně vocas napad, a na říšti eště jennu díru. "No", myslí si, "to už na hochy ňákej šerát přišel, musím za ně nastoupiť, do Hloupýho se nasadiť".

Šel Ivana hledať. Ale Ivan už nechal pole, v háji dříví poráží.

Bylo chlapům pohromadě těsno, poručili Hloupýmu na baráky háj porážet, nový stauby roubiť.

Čértě přilítlo do háje, zalezlo mezi směty, začalo Ivanoj kaziť porážení dříví. Ivan podsekal strom, jak se patří, aby na prázný místo upad, - táhne, - strom se uhnul šikou, svalil se, kam neměl, za verchy uváz. Ivan vysekal směty, uhejbal, - s hroznou cuckotou strom zvrátil. Zvracel druhej - zas tak. Škertil, škertil, s nesnází ho dostal. Dal se do třetího, - zas to. Chtěl s půlstouku klad poraziť, ale ani deset nedokázal, a noc už na kerku. Sebralo ho to. Pára se z něj valí, zrouna jako mha se táhne hájem, - pořád nechce poleviť. Podsekal eště strom, ale seklo ho v kříži tak, že nemoh' dál; zaťal sekyru a sed si vodpočnouť. Čértině slyšalo, že Ivan stich', zaradova…