Svět jako vědomí a nic

III.

1.

„Heroismus je jen lichou zdánlivostí, a nic není solidní než ctnost“: – Rousseau –: svatá pravda!: neboť solidní je zlatá prostřednost, je krotkost a nevýstřednost, je pohovka, na níž se tak sladce hnije: – Chválí-li lenoch svou pohovku, nesmí nás zmást, zve-li ji „ctnost“ nebo „morálka“! … Morálka: slovo špatné jako pojem! Nejpodlejší zvíře vynalezlo morálku: pokyn… Co je morálka? Špatný recept k pohodlnému živoření nízkých individuí: „čiň jiným dobře, aby i oni tobě dobře činili“…, – non plus ultra nízkosti!: „hlaď a laskej každý nečistý hmyz, aby tě nekousl!“: jak vznešená to maxima! Slušnému člověku má být velice vedlejší, činí-li mu lidé dobře…, – a teď má ještě tuto bagatelle vykoupit podlostí! Každý ušlechtilý člověk snáší od sebe stokrát víc než od lidí… –: vidno hned, že pouze chátra, – pro neidioty netřeba podotýkat, že slova tohoto užíváno v této knize na označení všech duchem svým nízkých lidí, lhostejno, nosí-li dělnickou halenu nebo ministerský frak nebo řízu francouzské akademie –, – která vše od jiných, nic od sebe neočekává, jejímiž vůdčími hvězdami jsou peníze, trocha té „cti“ a pohodlné vegetování mezi drahými bližními, – mohla vymyslet onen, na podlém instinktu odplácení spočívající recept. – Jeho nízkost vycítili moralistní sofisté…, – i deklarovali rázem s bodrou myslí dobřečinění lidem, navzdory hrdosti a důstojnosti, navzdory zdravému rozumu a smyslu, navzdory životu a přírodě za dobro vůbec, za dobro o sobě! … : Tahle morální zkaženost nevidí, jak je to neskonale směšné, když opičí plemeno myslí, že na jeho jednání vůbec záleží!! „Láska“ k absurdnímu zvířátku platí morální nestoudnosti za dobro vůbec!! Velmi chytře škrtla morálka všechna ostatní zvířata ze světa, – odňavši jim „duši“…, – jsoucnost zvířat vyvrací už morálku!! … „Prospěl“ jsem člověku, – sláva! svět je zachráněn!“ A i zde jeví se altruismus jako krátkozraký, nefilozofický, zvířecky na právě viditelném lpějící!: velí činit vždy jen dobro, nechápaje ani dost málo korelace dobra a zla, nevida ve své zbabělé pohodlnosti, že největší ukrutnost prospěje bližnímu právě tak často, jako největší dobrodiní uškodí!! … „Nešlap lidem na kuří oka!“: hlavní příkaz morálky! … Mizerný rozdíl mezi obyčejným a potrhlým sobcem je morálce jediným kritériem ceny člověka!! … A tahle doktrína opovažuje se chodit ještě na vysokých koturnech!! Nechce pochopit, že může někdo immorálně jednat z nejhlubšího opovržení k té inkomensurabilní nízkosti zvané morálka!!! … – – Ale proč brát morálku tragicky?: Lidé vynašli si ji, aby podle ní nejednali: celá morálka je pouhý tlach. Kdyby lidé brali morálku vážně, bylo by se lidské pokolení už dávno muselo oběsit, patříc na svou absolutní immoralitu! „Morálka“, – to ještě ujde; „moralizovat“ – má posměšný význam; – to znamená: o morálce se má mluvit, ale nemá se dle ní jednat –: morálka je parádní pokoj, kterého se vůbec nemá užívat! …

2.

„Dobročinnost činí šťastným“. Zajisté, – ale jen nízké subjekty. Ušlechtilý duch je toh…