Lolita

Vladimir Nabokov

89 

Elektronická kniha: Vladimir Nabokov – Lolita (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: nabokov06 Kategorie: Štítek:

Popis

Vladimir Nabokov: Lolita

Anotace

Lolita, Lola, Lo, Lolitchen, Lottelita…Samotné jméno titulní hrdinky a jeho proměny, vyvolávající hravé i trýznivé asociace, naznačují od prvních řádek Nabokovova nejslavnějšího románu míru obsese jeho vypravěče a protagonisty Humberta Humberta mladičkou Dolores Hazeovou, zároveň ale i nekonečnou prchavost předmětu jeho vášnivého a zničujícího citu. Bolestná, šokující i dojemná zpověď čtyřicátníka Humberta o bezmezné erotické posedlosti kouzlem dvanáctileté „nymfičky“ a jejích tragických důsledcích dokáže i bezmála půlstoletí po svém vzniku zasáhnout čtenáře otevřeností a důsledností, s níž otevírá a rozvíjí své tabuizované téma, s odstupem času jej však stále výrazněji oslovuje jako to, co vždy představovala především: mistrovsky komponované mnohovrstevné pojednání na téma vášně, lásky a hříchu, vycházející z bohatého kulturního zázemí a překypující pro Nabokova typickou slovní virtuozitou, ironií i humorem.

Vladimir Nabokov – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Žánr

,

Název originálu

Lolita

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Lolita“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

34

PRODAVAČ u BENZÍNOVÉ pumpy v Parkingtonu mi velice přesně vysvětlil, jak se dostanu do Grimm Road. Jelikož jsem se chtěl ujistit, že Quiltyho zastihnu doma, pokoušel jsem se mu zavolat - zjistil jsem však, že mu nedávno odpojili telefon. Že by nebyl doma? Zamířil jsem ke Grimm Road, devatenáct kilometrů severně od města. To už noc pohltila téměř celou krajinu, a když jsem ujížděl úzkou silnicí, řada malých, přízračně bílých sloupků s odrazovými sklíčky si vypůjčovala mé vlastní světlo, aby mi ukázala tu či onu zatáčku. Po jedné straně se rýsovalo temné údolí, po druhé zalesněné svahy a přede mnou se z temnoty jako osiřelé sněhové vločky vynořovaly můry a vlétávaly do pronikavého světla mých reflektorů.

Na devatenáctém kilometru, přesně podle předpovědi, mě na okamžik zakryl zvláštně klenutý most a za ním napravo se vztyčila nabílená skála; o pár autodélek dál, na téže straně, jsem odbočil ze silnice na štěrkovou Grimm Road. Na pár minut mě pozřel vlhký, temný, hustý les. A potom vyrostl na okrouhlé mýtině Pavor Manor, ohromný dřevěný dům s věžičkou. Jeho okna zářila žlutě a červeně a na příjezdové cestě se tísnil půltucet aut. Zastavil jsem ve skrytu stromů …