Otázka sociální II

97. Engelsův výklad o jednotlivých stadiích vývoje rodiny a kultury

Abychom pochopili podstatu Engelsova původního komunismu, musíme poznat jeho názory o původní rodině a vůbec o prvotní kultuře (civilizace podle Engelse bych říci nesměl).

Podle Morgana vidí Engels v dějinách trojí hlavní období: divošství, barbarství a civilizaci. Divošství i barbarství rozpadá se každé na trojí podobdobí: stupeň nižší, střední a vyšší. V stručném sestavení podává se toto kulturně-historické schéma:

Na nižším stupni divošství, ve svém dětství, žil člověk alespoň částečně ještě na stromech, potrava byla rostlinná, vyvíjela se řeč. Je to přechod od zvířete k člověku.

Střední stupeň divošství: K potravě rostlinné se přibírá živočišná, napřed ryby a vodní zvířena vůbec; člověk je už pánem ohně. Nová potrava ho činí nezávislým na podnebí a na místě; člověk se rozšiřuje podle řek a podle břehů mořských. Užívá nástrojů kamenných nebroušených (kamenné období starší, paleolitické.

Jídelní lístek se obohacuje zvěřinou a rostlinami na ohni praženými. Pro nedostatek potravy lidožroutství. Na tomto stupni jsou Australané a Polynésané.

Vyšší stupeň divošství: Vynalezen luk a šíp. Lov je zaměstnáním pravidelným. Počátky usídlení ve vesnicích; nástroje dřevěné, tkaniva lýková (bez stavu), kamenné nástroje broušené (perioda neolitická); čluny ze stromů, náběhy k stavbě domů ze dřeva a z prken. Na tomto stupni byli američtí indiáni severozápadní.

Nižší stupeň barbarství: Zavedeno hrnčířství, krocená zvířata, kultura rostlin. Až do toho stupně byl na celé zemi vývoj stejný. Nyní se liší Amerika od světa Starého: Starý svět má všecka zvířata schopná ke zkrocení a všecky rostliny mimo kukuřici; Amerika má z krotitelných savců jen lamu a z rostlin jen kukuřici.

Střední stupeň barbarství: V Americe kultura rostlin poskytujících potravy, užívání cihel sušených na slunci k stavění. Peruánci a jiní zpracovávají kovy mimo železo, užívají však ještě nástrojů a zbraní kamenných. Španělské podmanění přerušilo další vývoj samostatný.

V Asii: krocení zvířat, poskytujících mléka a masa. Obilí se asi ještě nepěstovalo. Árijci a Semité vydělili se z ostatních národů, větším dílem tím, že se právě chovem dobytka obzvláště zabývali. Chov dobytka vedl k životu pastýřskému: Semité pasou svá stáda na březích Tigridu a Eufratu, Áriové na rovinách Indie, na Oxu, Jaxartu, na Donu a na Dněpru. Do západoasijských a evropských krajin lesnatých nemohli táhnout, pokud neměli pro dobytek, zejména na zimu, dostatek potravy; kultura obilí vznikla tam asi napřed pro dobytek, teprve později pro člověka. Dostatek masité a mléčné potravy vysvětluje zdatnost a převahu obou ras. (Také indiáni novomexičtí, živící se pouze rostlinami, mají menší mozek než indiáni druzí, pojídající maso a ryby.) Na tomto stupni mizí lidožroutství, udržuje se jen jako akt náboženský.

Vyšší stupeň barbarství: Počíná se obráběním železa; civilizace se vyvíjí vynálezem a užíváním písma písmenového: Řekové doby heroické, Italové krátce před založením Říma, Tacitovi Germáni, Normani v době Vikingů.

Železný pluh, radlice tažená dobytkem, umožňuje zemědělství vyšších rozměrů, poskytující potravy poměrně bohaté; lesy se mýtí, obyvatelstva silněji přibývá. Pokud nebylo hospodářství polního, byl organizován pod jednou správou sotva milion lidí.

Nejvyšší stupeň tohoto vyššího barbarství je líčen v Homérově Iliadě.

Civilizace se vyvíjí v Athénách organizací státu athénského.

Stručně shrnuto:

Divošství: Člověk si osvojuje přírodniny po výtce hotové; člověk sám svým uměním nedovede než dělat nástroje napomáhající tomuto osvojování.

Barbarství: Chov dobytka a orba, získání metod pracovních, jimiž se stupňuje bohatství přírodnin.

Civilizace: Další obrábění přírodnin, vlastní průmysl a umění.

V tomto kulturním rámci vyvíjí se rodina, respektive poměry pohlavní a rodinné.

Na nejnižším stupni divošství panovala podle Engelse promiskuita, a to promiskuita naprostá, „existovala-li skutečně“. Jednotlivá páření nejsou na nějakou dobu vyloučena; ale celkem jsou pohlavní styky a pohlavní vztahy rodinné nepravidelné, třebaže tato promiskuita není prostitucí. Není žárlivosti (žárlivost je „pocitem relativně pozdě vyvinutým“), není pojmu pokrevnosti, nebo dokonce krevního smilstva, jsou to právě poměry (Engels užívá svého oblíbeného výrazu) „naiv waldursprünglich“.

Prvá určitá forma rodinná je rodina pokrevní, bratři a sestry se berou, bratrem a sestrou jsou však nejen bratři a sestry skuteční, nýbrž také bratranci a sestřenice druhého a třetího kolena. Tedy sňatky podle generací a podle věku; mezi rodiči a dětmi jsou sňatky, jež dříve (v promiskuitě) ještě byly, nyní už vyloučeny. Této pokrevní rodiny už dnes nikde není, v historické době vůbec už se nevyskytovala; avšak z té zvláštní soustavy příbuzenské, jež panuje na Havaji a v Polynésii, Morgan učinil závěr, že existovala, a vybral proto havajskou soustavu příbuzenstva jako typickou.

Druhá forma rodiny je rodina skupinová (Gruppenehe nebo havajským jménem punalua). Na tomto stadiu zabraňuje se ještě více krevní proměšování: sestry (sestřenice a tak dále) jsou společnými ženami společných mužů, už ne bratrů, a bratři (bratranci a tak dále) mají společné ženy, už ne sestry. Pokrevní směšování sourozenců je tedy už vyloučeno. Tato forma byla Morganem ustanovena podle americké soustavy příbuzenské; na Havaji byla prý skutečně nalezena. Tato soustava má podle Morgana nejpropracovanější soustavu příbuzenskou. Morgan uvádí 219 zvláštních názvů pro rozličné stupně příbuzenství; systém pokrevního příbuzenství má názvů jen 176, v soustavě monogamické Římané měli jich 157, Arabové 154.

Rodina skupinová má formy rozmanité; typ havajský je forma klasi…