Othello

JEDNÁNÍ TŘETÍ

Scéna první

Před zámkem.

Vystoupí CASSIO a HUDEBNÍCI.

CASSIO:
Zde, páni, zahrajte; za vaši práci
se odměním; jen něco krátkého;
a veliteli přejte dobré jitro.

Hudba.

Vystoupí ŠAŠEK.

ŠAŠEK:

Aj, pánové, což byly ty vaše nástroje v Neapoli, že tak huhňají?

PRVNÍ HUDEBNÍK:

Jak to, pane?

ŠAŠEK:

Prosím vás, nejsou to nástroje dechové?

PRVNÍ HUDEBNÍK:

To, pane, jsou.

ŠAŠEK:

Ó, v tom to tedy vězí.

PRVNÍ HUDEBNÍK:

Co v tom vězí, pane?

ŠAŠEK:

Inu, že jsou dychavičné. Ale, pánové, zde máte spropitné; a veliteli se vaše hudba líbí tak, že vás prosí, abyste, máte-li ho rádi, už dále nehlomozili.

PRVNÍ HUDEBNÍK:

Dobře, pane, už nebudem.

ŠAŠEK:

Máte-li nějakou hudbu, kterou není slyšet, jen zase do toho; ale o hraní, které, jak říkáme, trhá uši, velitel tuze nedbá.

PRVNÍ HUDEBNÍK:

Takovou nemáme.

ŠAŠEK:

Tedy jen zastrčte píšťaly do vaků, neboť já musím dál. Jděte, zmizte do povětří. — Pryč!

Odejdou HUDEBNÍCI.

CASSIO:

Slyšíš, poctivý příteli?

ŠAŠEK:

Ne, neslyším „poctivého přítele“, slyším vás.

CASSIO:

Prosím tě, nech vtipkování. Zde, drobný zlaťák pro tebe; a jest-li společnice choti velitelovy již vzhůru, řekni jí, že nějaký Cassio ji prosí, aby mu dopřála krátkou rozmluvu. Uděláš mi to?

ŠAŠEK:

Jest již na nohou, pane, a ponesou-li ji nohy sem, budu hledět dát jí o tom notifikaci.

CASSIO:
Tak, milý brachu.

ŠAŠEK odejde.

Vystoupí JAGO.

                                   Jago, právě vhod.

JAGO:
Což vy jste nebyl v posteli?

CASSIO:
                                                     Ó kdež; —
den svítal již při našem rozchodu.
Já byl tak smělý, Jago, že jsem poslal
vzkaz vaší choti; prosba má k ní jest,
by k ctnostné Desdemoně zjednala
mi na mžik přístup.

JAGO:
                                     Hned ji pošlu sem;
a budu hledět, abych nějak Maura
vám z cesty odvedl, by hovor váš
a pořízení bylo volnější.

CASSIO:
Mé slušné díky.

Odejde JAGO.

                              Nikdy Florenčana
tak vlídného a poctivého tak
jsem neviděl.

Vystoupí EMILIE.

EMILIE:
Nuž, dobré jitro, milý pobočníku.
Mně líto, že jste upad v nemilost;
to všechno ale dá se napravit.
Náš velitel se svojí manželkou
teď o tom hovoří a ona čacky
se ujímá vás. Maur jí odpovídá,
že ten, jejž poranil jste, velmi proslul
zde na Cypru a mnoho přátel má;
a tak že zdravá moudrost káže mu,
by vaši prosbu odřek; tvrdí však,
že vás má rád i ani nežádá
krom vlastní lásky jiných přímluvčí,
by užil první chvíle příznivé
a vaši hodnost zas vám navrátil.

CASSIO:
Však přece prosím — jestli uznáte,
že vhodno to neb možno —, abyste
u Desdemony vyprosila mi
jen chvíli na kratičkou rozmluvu
a o samotě.

EMILIE:
Prosím, pojďte dál
i dovedu vás tam, kde budete
mít volno celé srdce otevřít.

CASSIO:
Mé vděčné díky.

Odejdou.

Scéna druhá

Komnata na zámku.

Vystoupí OTHELLO, JAGO a několik ŠLECHTICŮ.

OTHELLO:
Ty listy, Jago, dodej lodivodu;
ať senátu mou úctu vyřídí.
To odbyto; teď projdu opevnění;
při…