Konec vše napraví / Konec dobrý, všechno dobré

JEDNÁNÍ ČTVRTÉ

Scéna první

Před táborem florentským.

(Vystoupí francouzský ŠLECHTIC a pět neb šest VOJÁKŮ v záloze.)

ŠLECHTIC: Nemůže přijíti jinak než kolem tohoto plotu. Až naň vypadnete, mluvte nějakou strašlivou řečí, jakou jen chcete, byť byste sami nevěděli, co to je; na tom nesejde. Musíť se zdáti, že mu nerozumíme, až na jednoho z nás, který se bude vydávati za tlumočníka.

PRVNÍ VOJÁK: Milý setníku, dovolte, abych já tím tlumočníkem byl.

ŠLECHTIC: Nejste-li spolu známi? – Nezná on tvůj hlas?

PRVNÍ VOJÁK: Nezná, pane, za to vám ručím.

ŠLECHTIC: Ale jakou hatlaninou budeš mluvit na nás?

PRVNÍ VOJÁK: Toutéž co vy na mne.

ŠLECHTIC: Musí mysleti, že jsme rota cizinců v nepřátelských službách. On pochytil tak něco ze všech vůkolních jazyků; musíme tedy každý mluviti, jak a co komu napadne, a nedbati toho, že si nerozumíme, jen když budeme dělat, jako bychom to věděli. To nám k cíli dostačí; ať už to jakékoli blábolení a žvást, vše je dobré dost. Vy, tlumočníku, se musíte chovat velmi opatrně. Ale pozor! – Schovejte se, tam přichází, aby tu prospal dvě hodiny a vrátiv se přísahal na lži, které si vymyslí.

(Vystoupí PAROLLES.)

PAROLLES: Deset hodin. Za tři hodiny bude dost času vrátit se domů. Co řeknu, že jsem vykonal? Třeba vymysliti něco hodně věrohodného, abych obstál. Začínají mít o mně vítr a hanba zaklepala mi poslední dobou několikráte na dveře. Shledávám, že mám jazyk příliš prostořeký, ale srdce z bázně před Martem a jeho stvůrami netroufá si učinit, co jazyk mluví.

ŠLECHTIC (stranou): Toť první pravda, kterou se tvůj jazyk prohřešil.

PAROLLES: Který ďábel mne přiměl k tomu, abych se pokusil o dobytí toho bubnu, když přece vím, že je to nemožné, a jsem přesvědčen, že to nemám v úmyslu? Musím se trochu podrásat a říci, že jsem ty rány utržil v boji. Ale malé rány nestačí; řeknou: „Ušels tak lacino?“ a na velké nemám odvahy. Proč jsem to jen udělal? Co mne k tomu vedlo? Jazyku, musím tě dáti donést hokyni a koupit si jiný od mezka Bajazetova, zapleskáváš-li mne do takových nebezpečí.

ŠLECHTIC (stranou): Je-li možno, že by věděl, co jest, a byl tím?

PAROLLES: Kéž by na to stačilo rozřezání šatů nebo zlomení mé španělské čepele!

ŠLECHTIC (stranou): Tak snadno tě pustit nemůžeme.

PAROLLES: Neb ostříhání vousu. Řekl bych, že to byla válečná lest.

ŠLECHTIC (stranou): To by nestačilo.

PAROLLES: Nebo abych tak hodil šaty do vody a řekl, že mne vysvlekli. –

ŠLECHTIC (stranou): Ani to není dost.

PAROLLES: Kdybych tak přísahal, že jsem skočil s pevnosti…

ŠLECHTIC (stranou): Jak hluboko?

PAROLLES: … tak na třicet sáhů.

ŠLECHTIC …