Adam a Eva

DRUHÉ DĚJSTVÍ

Velký obchodní dům v Leningradě. Vnitřní schodiště. Dolní obrovské výlohy jsou vyražené a v obchodě stojí tramvaj, která vjela dovnitř. Mrtvá průvodčí tramvaje. Na schůdkách u regálu mrtvý prodavač s košilí v ruce. Mrtvá žena skloněná přes pult a další mrtvý u vchodu, který zemřel vestoje. Víc mrtvých tu není. Zákazníci se pravděpodobně dali na útěk a umírali na ulici. Celá podlaha je poseta rozšlapanými nákupy. Obrovitá okna obchodního domu představují peklo i ráj. Nahoře je ráj osvětlen ranními červánky a dole peklo tone v husté mohutné krvavé záplavě. Mezi nimi uvízl dým a v něm přízračná kvadriga nad troskami a požářišti. Skutečné mrtvé ticho.

EVA (vyjde z ulice rozbitou výlohou; má na sobě roztrhané šaty; je zřejmě psychicky otřesená; mluví obrácená zády k ulici): Upozorňuju, zůstanu sama nejdéle čtvrt hodiny! Slyšíte! Počítám s účastí a zájmem stejně jako Jacques! O nic míň! Jsem mladá a vůbec – bojácná slabá žena!! No dobře, drahouškové, miláčkové moji, udělám všecko, ale prosím vás, neodcházejte moc daleko! Jen tak, abych o vás věděla! Platí? Už jsou pryč! (Usedne na schodiště.) Nejdřív si zapálíme… Sirky… (Obrací se k mrtvému prodavači.) Sirky! (Šátrá v jeho kapsách, nakonec vytáhne sirky a zapálí si.) Zřejmě se handrkoval se zákaznicí. Možná že má děti? Ale nechme toho. (Stoupá po schodech a pak začne vybírat z regálu košile.)

Slyšíme tupý úder pádu, na schodiště se vysypou skla a nakonec shora seběhne DARAGAN. Má na sobě promaštěnou kombinézu, upjatou až ke krku, roztrhanou a zkrvavenou. Na prsou rozsvícenou svítilnu. Obličej posetý vředy a šedivé vlasy. Běží dolů, tápe rukama ve vzduchu. Je slepý.

DARAGAN: Ke mně! Ke mně! Hej, soudruzi! Kdo je tady? Ke mně! (Seběhne dolů a sklesne u prvního schodu.)

EVA (se vzpamatuje a zaječí): Živý! (Zastře si rukama tvář.) Živý! (Křičí do ulice.) Haló! Vraťte se! Adame! Objevil se první živý! Letec! (K DARAGANOVI.) Hned vás ošetří! Jste raněn?

DARAGAN: Žena? Žena? Mluvte hlasitěji, jsem hluchý.

EVA: Jsem žena, ano, žena!

DARAGAN: Ne, ne, nedotýkejte se mě! Nosím v sobě smrt!

EVA: Plyn pro mě není nebezpečný!

DARAGAN: Zpátky, nebo vás zastřelím! Kde to jsem?

EVA: V obchodním domě!

DARAGAN: Je to Leningrad? Ano?

EVA: Ano, ano!

DARAGAN: Zavolejte někoho z armády! Pospěšte si! Hej, kde jste kdo?

EVA: Tady nikdo není!

DARAGAN: Vezměte si papír a tužku!

EVA: Nemám nic u sebe, nemám…

DARAGAN: K čertu! Copak tu není nikdo, jenom negramotná uklízečka?

EVA: Vy nevidíte? Nevidíte?

DARAGAN: Jsem slepý, náno hloupá! Oslepl jsem a zřítil jsem se. Nevidím okolní svět…

EVA (ho poznává): Daragan! Daragan!

DARAGAN: Tolik trpím! (Lehne si.) Mám tady uvnitř samé vředy!

EVA: Vy jste Daragan! Daragan!

DARAGAN: Cože? Může být… Řekl jsem – nepřibližujte se! Poslyšte, vy… otrávili mě, jsem šílený a umírám. Ááá… (Sténá.) Vezmi si papír a tužku! Umíš číst a psát?

EVA: Nechte mě, ať vám svléknu kombinézu. Jste celý zkrvavený!

DARAGAN (zuřivě): Rozumíš rusky, ne? Zpátky! Jsem neb…