Pohádky

Čtvrtek

„Víš co?“ řekl Uspávač. „Nyní se neboj! Uvidíš malou myšku!“ Ukázal mu svou ruku, v níž držel drobné, roztomilé zvířátko.

„Přišla, aby tě pozvala na svatbu. Jsou zde dvě myšky, které dnes v noci chtějí vstoupit ve stav manželský. Bydlí dole pod podlahou spižírny tvé matky. To bude opravdu pěkné!“

„Ale jak se dostanu skrze malý otvor v podlaze?“ tázal se Jeníček.

„O to se již postarám,“ řekl Uspávač. „Však já tě udělám maličkým!“

Dotkl se kouzelnou hůlkou Jeníčka a ten se stále zmenšoval a zmenšoval, až nebyl větší než prst.

„Nyní si můžeš vypůjčit šaty cínového vojáčka. Myslím, že ti padnou, a vypadá to pěkně, jsme-li ve společnosti ve stejnokroji!“

„Tak dobrá!“ řekl Jeníček a za okamžik byl oblečen jako roztomilý cínový vojáček.

„Nebyl byste tak laskav a neposadil se do náprstku vaší matinky?“ ptala se myška. „Já bych si pak pokládala za čest táhnout vás!“

„Oh, panebože! Což se slečna sama bude obtěžovat!“ řekl Jeník, a potom jeli na myší svatbu.

Nejprve se dostali pod podlahu do dlouhé chodby, která nebyla vyšší, nežli že se právě tak s náprstkem protáhli, a celá byla osvětlena shnilým dřevem.

„Nevoní to zde krásně?“ pravila myš, která jej táhla. „Celou chodbu jsme…