Úvahy o hříchu, utrpení, naději a pravé cestě

Kafka psal aforismy inkoustem na jednotlivé lístky, které očísloval.

Některé sám přeškrtl, ze svazku je však neodstranil.

Předložené číslování aforismů je autentické.

1 Pravá cesta vede po laně, které není napnuto ve výši, nýbrž těsně nad zemí. Zdá se být více určeno k tomu, aby se o ně klopýtlo, než aby se po něm přešlo.

2 Všechny lidské chyby tkví v netrpělivosti, v předčasném přerušení metodičnosti, ve zdánlivém vytyčení zdánlivé věci.

3 Jsou dva hlavní lidské hříchy, ze kterých vyplývají všechny ostatní: netrpělivost a lhostejnost. Pro netrpělivost byli vyhnáni z ráje, pro lhostejnost se nevracejí zpět. Možná ale je jen jeden hlavní hřích: netrpělivost. Pro netrpělivost byli vyhnáni, pro netrpělivost se nevracejí.

4 Mnoho stínů zesnulých se zabývá jen tím, že olizuje vlny řeky mrtvých, protože pochází od nás a má ještě slanou příchuť našich moří. Řeka se pak odporem vzpírá, obrací se a unáší mrtvé zpět do života. Oni jsou však šťastní, pějí děkovné písně a hladí pobouřenou řeku.

5 Z určitého bodu již není návratu. Tohoto bodu je třeba dosáhnout.

6 Rozhodující okamžik lidského vývoje je ustavičně přítomný. Proto jsou v právu revoluční duchovní hnutí, která všechno předchozí prohlásí za nicotné, neboť se ještě nic nestalo.

7 Jedním z nejúčinnějších svodů zla je výzva k boji.

8 Je jako boj s ženami, který končí v posteli.

9 A. je velmi nafoukaný, jelikož si myslí, že velmi pokročil v dobru, neboť, zjevně jako stále lákavý objekt, se cítí být vystaven stále více pokušením, přicházejících z jemu dosud zcela neznámých směrů.

10 Správný výklad je ale ten, že se v něm usídlil velký ďábel a nespočet menších přichází, aby tomu velkému sloužilo.

11/12 Rozdílnost pohledů na jablko: pohled malého chlapce, který musí natahovat krk, aby jablko na stole vůbec zahlédl, a pohled pána domu, který jablko vezme a svobodně podá stolovníkovi.

13 První známkou začínajícího poznání je přání zemřít. Tento život se zdá být neúnosný a jiný nedosažitelný. Člověk se už nestydí za to, že chce zemřít; chce být převeden ze staré cely, kterou nenávidí, do nové, kterou se teprve naučí nenávidět. Přitom působí zbytek víry, že během transportu půjde náhodou chodbou Pán, pohlédne na vězně a řekne: "Tohoto už nezavírejte. Ten přijde ke mně."

14 Kdybys kráčel po rovině, měl dobrou vůli jít vpřed, a přesto dělal kroky zpět, bylo by to k uzoufání; protože ale šplháš do strmého svahu, asi tak strmého, jak ty sám vypadáš při pohledu zdola, mohou být tvé kroky způsobeny také jen vlastností terénu a ty si nemusíš zoufat.

15 Tak jako cesta na podzim: sotva je čistě zametená, už se opět pokrývá suchým listím.

16 Klec šla hledat ptáka.

17 Na tomto místě jsem ještě nikdy nebyl: jinak se tu dýchá, vedle slunce mnohem oslnivěji září hvězda.

18 Kdyby bývalo možné postavit babylonskou věž, aniž by se na ni dalo vyšplhat, bylo by to dovoleno.

19 Nenech si namluvit od zla, že před ním můžeš mít tajnosti.

20 Leopardi vtrhnou do chrámu a vychlemtají obětní džbány; to se …