Popis jednoho zápasu

Vladimír Kafka: Poznámka překladatele

1968

FAKT, že kolem Kafkova díla vyrostla za pár desetiletí ohromná "kafkovská" literatura, charakterizuje určitým způsobem ono dílo samo. Nebezpečí je v tom, že množství různých interpretací často znemožňuje nepředpojatý přístup k dílu, že je ohrozilo ztrátou autentického působení. Rozličné výklady (nejen teoretické, též např. skrze médium scénické, výtvarné), často žurnalisticky devalvované, fixovaly v obecném povědomí jakýsi "obraz" autora, s nímž pak lze po libosti nakládat a nedat se přitom rušit vlastním živým dílem. Na téma Franz Kafka je dnes možno zkomponovat jakoukoli skladbu. Zvlášť paradoxně příznačná je tu přitom ta skutečnost, že čtyřicet let po smrti tohoto "autora století" neexistuje zcela spolehlivé (natož kritické) vydání jeho díla. (Kritické vydání díla Franze Kafky začalo vycházet r. 1982 v nakladatelství S. Fischer ve Frankfurtu nad Mohanem a do r. 1990 v něm vyšly romány "Zámek" (1982), "Nezvěstný" (1983) a "Proces" (1990), na nějž v témž roce navázaly "Deníky". Každý svazek kritického vydání, nazvaného "Spisy Deníky Dopisy" (Schriften Tagebücher Briefe) a vydávaného mezinárodním edičním komitétem, obsahuje text díla "ve znění rukopisu" a svazek nebo dva svazky (u "Deníků") komentářů a aparátu.) S touto skutečností se musela vyrovnat i naše edice Kafkových menších próz. Svazek "Popis jednoho zápasu" navazuje na svazek "Povídky" (vydaný v Odeonu r. 1964) a musel být překládán v podstatě podle kanonizované edice, již v uspořádání Maxe Broda od roku 1936 vlastně s nevelkými změnami vydává americké nakladatelství Schockenovo - dokonce i s týmž (neúplným!) seznamem tiskových chyb. Hledisko, podle něhož jsou Kafkovy povídky a črty takto rozděleny, je zela vnějškové: v prvním svazku jsou shromážděny prózy, které vyšly za autorova života, v dalším ty ostatní; ani toto hledisko není uplatněno zcela důsledně, např. "Jezdec na uhláku" byl - třeba jen časopisecky - publikován za Kafkova života. "Popis jednoho zápasu" se skládá převážně z fragmentů (tu ovšem je třeba mít na paměti, co znamená u Kafky,,fragment"). Tak se oba svazky rozprostírají po celé časové rozloze autorovy tvorby, přičemž ovšem daleko přiměřenější by bylo vidět i číst díla z jednotlivých časových údobí vedle sebe bez ohledu na "publikovanost" či "nepublikovanost", natož pak "fragmentárnost" či "ukončenost": např. "Umělce v hladovění`` (zejména "Josefínu") vedle "Výzkumů jednoho psa", prózu "Při stavbě čínské zdi" vedle prózy "V kárném táboře" atd. atd. zejména však rané Kafkovy prózy - tedy "Popis" vedle "Rozjímání" a dál vedle "Svatebních příprav na venkově", jež se zas s ohledem na to, že byly poměrně pozdě objeveny, ocitají zatím nenávratně teprve v dalším svazku osmi tzv. osmerkových sešitů. A to nemluvíme o řadě skic i malých povídek, jež byly - na rozdíl od jiných - ponechány v rámci třinácti tzv. kvartových sešitů - "deníků".

Nadto dosavadní německá, resp. americká vydání trpí nedostatkem spolehlivé datace jednotlivých povídek (omluvitelné leda snad u starších vydání), k jejíž nápravě teprve v posledních letech přispěla důkladná práce Klause Wagenbacha a Malcoma Pasleyho. Českému vydavateli tedy dnes nezbývá než v nejlepším případě se uchýlit ke kompromisu a v rámci zatím daných svazků alespoň přizpůsobit vnitřní uspořádání správné chronologii; navíc byla v tomto svazku oproti německému, resp. americkému vydání na správné místo zařazena próza "Odvody" a k aforistickému cyklu "On" byly znovu připojeny ty části, jež se stejně tradičně jako bezdůvodně nalézají mezi fragmenty "Svatebních příprav na venkově".

Svazek "Povídky" a "Popis jednoho zápasu" tedy rozhodně neodlišuje míra umělecké či myšlenkové významnosti. Nosnými pilíři druhého svazku jsou zhruba titulní povídka, tematický okruh kolem povídky "Při stavbě čínské zdi" ("Zamítnutí", "K otázce zákonů", "Odvody", "Městský znak", ale patřil by tam i "Starý list" z cyklu "Venkovský lékař" a ovšem řada samostatných celků z kvartových i osmerkových sešitů), okruh pseudomytologizujících a pseudobajkových črt a ovšem "zvířecí povídky" z posledních let Kafkova života; značný význam má myšlenkově velmi důsažný projekt "Lovec Gracchus", který bohužel zůstal vlastně v expozici.

Povídka "Popis jednoho zápasu" je vůbec první známou Kafkovou prací (předchozí románový zlomek "Dítě a město" je naneštěstí neznám) a svým způsobem branou do Kafkova světa. Už obě substantiva v názvu jsou přímo erbovními slovy celého Kafkova díla. Svým stylem dokumentuje autorův rozchod s dobou, kdy "‚tvořit díla' znamenalo psát bombasticky", jeho směřování k přirozenému, nehledanému jazyku, který se ovšem teprve mnohem později (kolem r. 1912) vyhranil v onen až asketicky přísný, střízlivý, krutě logistický jazyk pozdějš…