Zástupové

DĚJSTVÍ PÁTÉ

Část tábora vojska revolučního, které leží polem proti vojsku monarchickému, za časného šerého zimního jitra.

V něm SLANKA, VOSTŘEBAL, POŠTOLKA, HVÍŽĎÁLEK, VOSÁHLO a JINÍ vstávají, čisti si šaty, připravují zbraně: očekává se bitva. Zatím se baví tím, ze dráždi vojáky z nepřátelského tábora, kterého není ovšem vidět a jejž třeba si mysliti v levé kulise. Vylézají občas na násep zákopu, ukazujíce tam nepřátelům fík nebo vykřikujíce odtamtud na ně nadávky a posměšky, na něž odpovídají z levé kulisy jednotlivé HLASY.

PRVNÍ HLAS Z MONARCH TÁBORA: Ale dnes vám nameleme, lumpové. Takoví drnové prašiví, takové selské remundy proti starým královským vojákům? Kam se hrabete?

DRUHÝ HLAS Z MON. TÁBORA: Předvčírem večer jste za včas počuli prach a vzali do zaječích, vy drnohryzové. Ale dnes vás dostaneme a zvalchujeme vám hřbety na modro, jako že se Vantrok jmenuju.

VOSTŘEBAL (fík): Tohle nám uděláte. Takových chacharů jako jste vy vymlátil jsem již z harend víc než mám prstů na obou rukách. Á dvěma jsem hnáty přelámal… ukazují je nyní na poutích… jděte se na ně podívat. Jeden sedá v Czestochové na stupních kostela.

SLANKA: Vy takhle pelešit se s metlami na to jste teplí… sviňáci. Ale postavit se někomu čelo čelem? Utečete dřív než na vás ruku napřáhne.

HVÍŽĎÁLEK: Holenku, Hvížďálek se tak hned někoho nelekne… Hvížďálek neutíká před nikým. Já pán, ty pán… ale nedáš-li pokoje, Hvížďálek tě dovede zkrotit… pšakrev…žena něho budeš pamatovat do nejdelší smrti.

TŘETÍ HLAS Z MON. TÁBORA: Ty sedmičko zelená… ty krejčiku zaschlý… po hlase tě poznávám… mekáš jako koza. když se jde prskat… Pamatuji se na tebe dobře z Ratiboře. Šil jsi tam v Umrčí uličce a vídal jsem tě shrbeného nad mými gatěmi; kousal jsi nit zuby a prsty měl jsi rozpíchané od jehly.

HVÍŽĎÁLEK: Tak jen pojď blíž, ty tlamo nevymáchaná, a krejčí k střihne ti na kalhoty, že ti to dvacet kamarádů neodpáře. Hvížďálek se nebojí… Hvížďálek je rytíř.

DRUHÝ HLAS Z MON. TÁBORA: Řekni raděj: vikýř nebo trychtýř. Smích.

POŠTOLKA: Marné řeči, kluci. Biti budete jako žito… leda by tentononc… se stal, víme, nějaký zázrak.

PRVNÍ HLAS Z MON. TÁB.: Nalejvej někoho jiného. Ten zázrak urobíme sami. Pustíme do vás pár praskačů a budete žlutí od strachu. Baby se pak vašich kalhot nedoperou.

VOSÁHLO: Ty ulejváku mizerný… ty galganie… Počkej jen, až přijde diktátor. Ten vás naučí skočné; to bude taneček od podlahy… Takového jste se svými babami ještě netančili.

TŘETÍ HLAS Z MON. TÁB.: Diktátor. Chachacha. Jejich diktátor… a je to ten zelený pop z glineckého kláštera, který zpovídal ženské po tmě ve zpovědnici.

VOSTŘEBAL: A váš Ferdinand při světle v posteli a tak důkladně, až dostal z toho francouzskou. Nos mu již užrala… teď čeká na oči.

POŠTOLKA: Marné řeči kluci. Všivák je ten váš Ferdinand a zůstane, leda by… víme… tentononc… vyhrál. Pak by to byla příkladně… tak říkajíc… jiná případnost.

DRUHÝ HLAS Z MON. TÁB.: Vylez jen trochu ven, ty případnosti, abych ti… tak říkajíc… případně, …