IX.
Boxerovo naštíplé kopyto se hojilo dlouho. Přestavba větrného mlýna začala den po ukončení oslav vítězství a Boxer odmítl vzít si byť jeden den volna. Považoval za otázku cti, že na něm nikdo nepozná bolest. Večer mezi čtyřma očima přiznal Lupině, že ho kopyto trápí. Lupina mu na něj přikládala obklady z bylinek, které sama předžvýkala, a spolu s Benjaminem Boxerovi radila, aby si trochu odpočinul. "Koňské plíce nevydrží věčně," říkala mu. Ale Boxer ji nebral vážně. Řekl jí, že už má jen jeden cíl - vidět ještě před svým odchodem do důchodu větrný mlýn pracovat.
Když byly kdysi tvořeny zákony Farmy zvířat, byla pro odchod do důchodu stanovena hranice dvanáct let pro koně a prasata, čtrnáct let pro krávy, devět pro psi, pro ovce sedm a pro slepice a husy pět let. Odsouhlasily se i poměrně velkorysé důchody. Doposud se vlastně žádné zvíře ještě důchodu nedožilo. V poslední době se však tato otázka začínala čím dál tím víc probírat. Když bylo nyní malé pole za sadem vyhraženo pro ječmen, mluvilo se o tom, že by roh dlouhé pastviny měl být oplocen a upraven na pastvinu pro přestárlá zvířata. Pro koně by příděl měl činit tří kola obilí denně, v zimě sedm kilo sena a o veřejných svátcích navíc mrkev či jablko. Boxerovy dvanácté narozeniny připadaly na konec léta příštího roku.
Žilo se špatně. Zima byla krutá jako minulá a žrádla bylo ještě méně. Příděly byly znovu zkráceny, s výjimkou přídělů pro prasata a psy. Pištík vysvětloval, že přílišné rovnostářství by odporovalo principům animalismu. Každopádně si snadno poradil s tím, jak ostatním zvířatům dokázat, že ve skutečnosti ""není"" nedostatek žrádla, i když se jim to snad zdá. Jistě, v současné době bylo nutné přistoupit k úpravě přídělů (Pištík vždy hovořil o "úpravě", nikdy o snížení), ale ve srovnání s dobou, kdy vládl pan Jones, je zlepšení obrovské. Ostře a rychle pročítal seznamy a čísla a podrobně prokazoval, že mají více ovsa, více tuřínů, než měli za doby pana Jonese, že pracují kratší dobu, že pitná voda má lepší kvalitu, že žijí déle, že je menší úmrtnost novorozených mláďat a že ve stájích mají více slámy a méně blech. Zvířata tomu všemu věřila. Po pravdě řečeno, Jones a všechno ostatní z oné doby se jim už ze vzpomínek dost vytratilo. Věděla, že dnes se žije těžko, že mají často hlad a často jim je zima a že pokud zrovna nespí, tak pracují. Nepochybně to však za starých pořádků bylo horší. Ráda tomu věřila. Mimoto tenkrát byla otroky, dnes jsou svobodná. A to je právě ten hlavní rozdíl - jak Pištík nikdy nezapomněl upozornit.
Bylo teď třeba živit mnohem více krků. Na podzim téměř současně slehly čtyři prasnice a vrhly jedenatřicet selátek. Mladá prasátka byla strakatá, a protože Napoleon byl jediný kanec na farmě, nebylo moc pochybností o otcovství. Bylo oznámeno, že jakmile se nakoupí cihly a dřevo, postaví se v zahradě škola. Prozatím učil mladá selátka sám Napoleon v kuchyni domu. Cvičení se konalo v zahradě a selátkům se doporučovalo, aby si nehrála s jinými mladými z…
George Orwell
Martin Koutný –
Farma zvířat je silný a alegorický příběh o korupci moci a zneužívání ideálů. Orwell dokázal geniálně zobrazit postupný pád revoluce a utopických ideálů prostřednictvím zvířecích postav. Opravdu provokativní a působivé čtení.
Luboš Novotný –
Výborná a nadčasová satitra na totalitní režimy a vztahy lidí v nich. Trochu z toho mrazí, ale určitě doporučuju.
Olda Římský –
Z této knihy pochází slavný citát „Všechny zvířata jsou si rovna, ale některé jsou si rovnější.“
Nadčasové a typicky orwellovské dílo.
Petra Pokorná –
Velmi trefný alegorický příběh, který kritizuje totalitní režimy a manipulaci s mocí. Orwellova vize o zvířatech, které se bouří proti lidem, je provokativní a naprosto nadčasová. Kniha zanechává silný dojem a nabádá k zamyšlení.