JEDNÁNÍ PÁTÉ
Scéna první
Na Cypru. – Ulice.
Vystoupí JAGO a RODERIGO.
JAGO:
Sem postav se za tento výstupek;
hned musí přijít; dobrý končíř svůj
měj vytasený, rázně k tělu měř.
Jen rychle, rychle; nestrachuj se nic,
já budu při tobě; to povznese
neb zahubí nás; na to pamatuj
a ve svém předsevzetí pevný buď.
RODERIGO:
Buď nablízku, kdybych se chybil snad.
JAGO:
Zde, u tvé ruky; směle, postav se.
(Odstoupí.)
RODERIGO:
Moc chuti nemám k činu tomuto,
však dal mi dostatečné důvody.
Ven, meči můj, on zemře.
JAGO:
Tak dlouho jsem ten mladý vřídek třel,
až začal svrbět; teď je rozezlen.
Ať nyní on zabije Cassia,
neb tento jej, neb jeden druhého,
já každým způsobem tím vyzískám.
Když Roderigo zůstane mi živ,
chtít bude, bych mu šmahem navrátil
to zlato a ty klenoty, jež na něm
jsem vymámil co dar pro Desdemonu.
To nesmí být. — A Cassio když zbude,
dnem každým krásou svého života
mne bude ohyzdit; a kromě toho
mne může mouřenín mu prozradit,
a tak mi hrozí velké nebezpečí.
Ne, umřít musí; budiž tak. Slyš, jde.
Vystoupí CASSIO.
RODERIGO:
Znám jeho krok; toť on. Zhyň, padouchu!
(Vypadne na CASSIA.)
CASSIO:
Ten bod to nezamýšlel přátelsky;
můj kabátec však lepší jest, než víš;
já na tvém zkusím to.
(Tasí a poraní RODERIGA.)
RODERIGO:
Ó, zabil mne!
JAGO zraní CASSIA odzadu do nohy a prchne.
CASSIO:
Jsem navždy zchromen. Pomoc! Vražda! Vražda!
(Klesne.)
Vystoupí OTHELLO.
OTHELLO:
Hlas Cassiův; své slovo Jago plní.
RODERIGO:
Ó padouch jaký jsem!
OTHELLO:
Jest tomu tak.
CASSIO:
Ó pomoc! — Světlo! — Lékaře!
OTHELLO:
Toť on.
Ó statný Jago, poctivý a věrný,
jenž pro urážku svého přítele
tak šlechetný máš cit! — Ty učíš mne.
Má panenko, tvůj milán leží mrtev
a neblahý tvůj osud chvátá již.
Jdu, kuběno! V mém srdci smazány
jsou oči tvoje, půvaby té larvy;
tvá smilná krev tvé smilné lože zbarví!
(Odejde.)
Vystoupí LODOVICO a GRATIANO.
CASSIO:
Hoj! — Nikde stráže? — Nikde chodce? — Vražda!
GRATIANO:
To stalo se nějaké neštěstí;
ten křik je hrůzyplný.
CASSIO:
Pomoc!
LODOVICO:
Slyš!
RODERIGO:
Ó bídný lotře!
LODOVICO:
Dvakrát nebo třikrát
to zaúpělo; je to hrůzná noc.
Snad pouhá nástraha; dost bezpečno
to není dát se za tím výkřikem
bez větší pomoci.
RODERIGO:
Což nikdo nejde?
A já tu vykrvácím do smrti.
LODOVICO:
Slyš!
Vystoupí JAGO se světlem.
GRATIANO:
Zde někdo přichází, jen v košili;
má světlo, zbraň.
JAGO:
Kdo zde? Kdo křičí: vražda?
LODOVICO:
My nevíme.
JAGO:
A křik jste neslyšeli?
CASSIO:
Zde, zde! Ó probůh, pomozte!
JAGO:
Co jest?
GR…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.