Život ironický a jiné povídky

F. X. Šalda

69 Kč

Elektronická kniha: F. X. Šalda – Život ironický a jiné povídky (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: salda11 Kategorie:

Popis

E-kniha F. X. Šalda: Život ironický a jiné povídky

Anotace

O autorovi

F. X. Šalda

[22.12.1867-4.4.1937] Český literární kritik, prozaik, básník a vědec František Xaver Šalda se narodil roku 1867 v Liberci, ale vyrůstal v Praze. V Praze také maturoval na akademickém gymnáziu a poté studoval práva, ta ale nedokončil. Věnoval se literární tvorbě a od začátku devadesátých let působil jako kritik. Vytvořil z kritiky do jeho doby používané jen občas, samostatný literární útvar. Psal...

F. X. Šalda: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Život ironický a jiné povídky“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

3

Batylka nyní pytlačí. Žije krásný divoký život po přání svého zpupného srdce. Je nejnebezpečnější, nejlstivější pytlák. Myslivci jsou bezmocní proti ní; vědí, že řádí, ale nemohou ji přistihnout; je smělejší než oni, obratnější než oni, vytrvalejší než oni, věci znalejší než oni; všem jejich fortelům se vysmívá, všecko jejich umění obrací vniveč…

Svých úlovků, neprodává, jen někdy, něco málo z nich pojí, nejčastěji je nechává ležet a shnít v lese. A to právě myslivce rozzuřuje. Odpustili by jí snad, kdyby to dělala z potřeby, z nouze, ale ona to dělá jako zpupnost jim navzdory. Dráždí je tím, vyzývá je tím, je to soupeření, jsou to urážky, které jim vrhá do tváře, posměch, kterým je šlehá a bičuje. Zesměšňuje je před celým krajem, poznamenává je znamením méněcennosti jako břídily a packaře, kteří neznají své řemeslo a nestačí na ně. Jsou jí stále na stopě, ale nemohou ji usvědčit, nemají důkazů.

Knížecí lesní správa poštvala proti ní městské četnictvo. Dvakrát nebo třikrát vykonají četníci v jejím domě prohlídku, přijdou půl rozpačití, půl hrubí, s úmyslem ji urážet. Ale zkrotnou záhy před touto amazonkou čistou jako horský mráz, jejíž oči hoří jako černé démanty; která pytlačí jako jiná tančí nebo bruslí pro údiv a závist diváků, pro vínek slávy, pro krásnou pověst, pro účast básníka nebo vypravěče s jejím osudem, aby ji proslavil, zapletl do svých písní, proměnil ji v legendu nebo mýtus již zaživa…

Batylka přivítá je s ironickými poklonami, s vybranou zdvořilostí. „Prosím, račte, jen račte dál, všecko si prohlédněte. Snad za trámem na půdě bude uschována ta má puška; snad na hnojišti v mrvě zahrabána. Jen si poručte, pánové, kterou almaru vám mám otevřít, co vám mám ukázat, kam vás mám dovést. Snad by bylo radno i podlahu vytrhat, snad je tu dutina pod prknem a tam je schována ta má zpropadená puška, která okrádá tolik myslivců o spánek.“ A dupne nožkou na podlahu a tváří se, jako by pod ní zaduněla vyhloubená skrýš…

Ze všech myslivců, kteří ji pronásledují, zajímá ji jeden; je neobyčejně chytrý a odvážný. Teprve později si povšimla, že je i ml…