Muž, který měl rád psy

3.

"Hej, Vossi! Hej, Vossi, starý brachu!" uklidňoval psa chlapík, který se jmenoval Jerry. "Už je zas dobře. Už je zas dobře."

Pes těžce funěl, ale nepohnul se. Muž se vzpřímil, popošel až k němu a zatahal ho za jedno ucho. Pes pootočil hlavu stranou a strpěl to. Muž ho pohladil po hlavě, rozepjal potrhaný obojek a sundal ho.

Stál tu s koncem rozbitého řetězu v ruce, pes mu přišel poslušně k noze a po jeho boku potom kráčel létacími dveřmi do zadní části domu.

Trochu jsem poodstoupil od létacích dveří, abych nebyl na ráně. Jerry mohl mít další brokovnice. V jeho obličeji bylo cosi, co mě znepokojovalo. Jako bych ho byl viděl už dřív, ale ne zase moc dávno, anebo jeho fotku v novinách.

Podíval jsem se na ženu. Byla to hezká brunetka, ne moc přes třicet. Kartounové domácí šaty se nějak nehodily k jejímu jemně klenutému obočí a dlouhým měkkým rukám.

"Jak se to stalo?" zeptal jsem se nedbale, jako by na tom ani moc nezáleželo.

"Jsme tady v domě asi týden," odpověděla mi ostře, jako kdyby jí působilo bolest vracet se k tomu, co předcházelo. "Pronajali jsme si to tady i se zařízením. Byla jsem v kuchyni, Jerry na dvoře. Před domem zastavilo auto a ten maličký chlapík šel rovnou dovnitř, jako by zde bydlel. Přiznávám, dveře nebyly náhodou zamčeny. Pootevřela jsem lítačky a viděla, jak strká do komory psa. Potom jsem ucítila chloroform. Všecko se najednou semlelo naráz. Běžela jsem pro pistoli a volala z okna na Jerryho. Vrátila jsem se zrovna v okamžiku, kdy jste sem vpadl. Kdo jste?"

"A to už bylo po všem?" ptal jsem se dále. "A Sharpa pokousal až na podlaze?"

"Ano – pokud se ten člověk jmenuje Sharp."

"Vy ani Jerry ho neznáte?"

"Nikdy předtím jsem ho neviděla. Toho psa taky ne. Ale Jerry psy miluje."

"Radši tuhle historku trochu pozměňte," navrhl jsem. "Jerry znal jméno psa. Voss."

Z očí měla najednou škvírky, ústa vzdorovitě sešpulila. "Myslím, že se určitě mýlíte." řekla rozhněvaně. "Ptala jsem se, kdo jste vy, pane."

"A kdo je Jerry?" opáčil jsem. "Už jsem ho někde viděl. A možná o něm i četl. Kde sehnal tu pušku s uříznutými hlavněmi? Necháte policajty, aby si to zde prohlídli?"

Skousla rty, pak najednou vstala a popošla k pohozené pušce. Nechal jsem ji, aby zbraň zvedla, viděl jsem, že drží ruku kus od spouště. Vrátila se s ní k sedátku u okna a strčila ji pod hromadu novin.

Podívala se mi do tváře. "No dobrá, kolik chcete?" pronesla zamračeně.

"Ten pes je ukradený," řekl jsem pomalu. "Jeho majitelka, mladá dívka, je pohřešovaná. Najali mě. abych ji našel. Ten chlápek, ten Sharp, tvrdil, že mu psa svěřili lidé, které popsal, jako byste to byla vy a Jerry. Jmenovali se prý Vossovi. Odstěhovali se prý na Východ. Slyšela jste už někdy o Isobel Snareové?"

"Ne," …