Americký filmový scénárista a spisovatel detektivních příběhů Raymond Chandler se narodil v Chicagu roku 1888 jako syn Američana a Irky. Po rozvodu rodičů v roce 1896 se s matkou přestěhoval do Británie. V Anglii vystudoval Dulwich College.
Chandler se v roce 1907 stal britským občanem a pracoval ve státních službách, studoval také ve Francii a v Německu a svou kariéru začínal jako novinář Daily Expressu. Do USA se vrátil v roce 1912. Během první světové války sloužil v kanadské armádě (do které vstoupil roku 1917), v letech 1918-19 také u Royal Air Force. Válku prožil většinou v zákopech. O válečných zkušenostech nikdy nemluvil ani nepsal.
V roce 1919 byl Chandler z armády propuštěn a po řadě různých zaměstnání se dostal do správních rad naftařských společností, které v době velké hospodářské krize zkrachovaly. V Los Angeles se Chandler seznámil s Cissy Pascalovou, se kterou se později oženil. Vrátil se ke psaní, a můžeme říci, že nastal počátek jeho spisovatelské kariéry. Nejprve to byly detektivní povídky pro časopis Black mask (Černá maska), kolem něhož se sdružovali autoři tzv. “drsné školy” (hard-boiled fiction).
Stejně jako Dashiell Hammett začal Chandler publikovat v časopise Black Mask. Jeho literární hrdina detektiv Philip Marlowe z Los Angeles (v románech Hluboký spánek – 1939, Sbohem buď, lásko má – 1940, Dáma v jezeře – 1943, Sestřička – 1949, Playback – 1958 aj. a v mnoha povídkách), je osamělý, ale drsný a cynicky vtipný bojovník proti zločinu a společenským nešvarům, vzdělaný čtyřicátník se zájmem o šachy a vážnou hudbu. Chandler byl také vnímavý kritik brakové beletrie, známou se stala jeho esej Prosté umění vraždy (The Simple Art of Murder).
Chandler působil po úspěchu svých románů také v Hollywoodu, jako scénárista spolupracoval s Billy Wilderem na filmu Pojistka smrti (Double Indemnity – 1944, podle Jamese M. Caina). Sám napsal jediný původní scénář – Blue Dahlia (1946). Po smrti Cissy v roce 1954 měl znovu velké problémy s alkoholem, jeho psaní ztrácelo na kvalitě a v roce 1955 se dokonce pokusil o sebevraždu. Raymond Chandler zemřel roku 1959 v La Jolle (Kalifornie).
Neexistuje malá nenávist. Nenávist je vždycky nesmírná. Nenávist je vždy celá nenávist.
Divná věc, ta civilizace. Tolik slibuje, a co dává. Masovou výrobu aušusového zboží a aušusových lidí.
Ředitel je člověk jako každý jiný, jenže o tom neví.
Chtěl jsem si hrát s fascinujícím novým jazykem, abych se přesvědčil, co to udělá, použiju-li ho jako vyjadřovacího prostředku, který by zůstal na úrovni neintelektuálního myšlení, a přesto nabyl síly říkat věci, které se obvykle říkají jenom ve vysoké literatuře.
Když musíte vyskočit ze zákopu myslíte jen na to, abyste rojnici svých mužů udrželi dost rozptýlenou a tím snížili ztráty. To šlo vždycky těžko, protože přirozená touha vojáků, vystavených husté palbě, je shluknout se do houfu.
Těmi ošumělými ulicemi musí kráčet muž, sám morálně neošumělý, muž nepošpiněný a bez bázně. Takovým mužem musí být detektiv v tomto druhu příběhu. Je hrdinou, je vším. Musí být celý muž, normální a přitom neobyčejný muž. Je osamělý a je hrdý tím, že s ním budete jednat jako s hrdým člověkem, nebo budete velmi litovat že jste ho kdy spatřili… Myslím, že kdyby takových jako on existovalo víc, dalo by se ve světě žít mnohem bezpečněji, a přitom ne tak nudně, aby nestálo za to v něm žít.
Raymond Chandler
