Prášek profesora Binga

Černobílý policejní hlídkový vůz se vynořil za rohem a projel podél bloku. Nevypadalo to tu na žádný zmatek nebo poplach. Vůz klidně zastavil před domem a uniformovaní policisté se chvíli dívali směrem ke vchodu, na zavřené dveře a okna, a nic neříkali. Slyšeli jen nepřetržitý proud hlasů z policejní rádiové ústředny – v duchu si je třídili, aniž tím nějak zatěžovali svou pozornost.

Pak promluvil ten, který byl blíže k chodníku: "Neslyším žádný křik a nevidím, že by sousedé postávali na ulici. Možná někdo vystřelil z poplašňáku."

Policista za volantem přikývl a pak řekl roztržitě: "Radši tam pro každej případ zazvoň." Zaznamenal si čas na formulář hlášení a obvodnímu dispečinku ohlásil rádiem, že vůz je zaměstnán pátráním. Muž blíže k chodníku vystoupil a šel po betonových dlaždicích a po schodech ke vchodu. Zazvonil. Slyšel zvonění někde uvnitř domu. Také slyšel, že uvnitř hraje rádio nebo gramofon, dost tiše, ale zřetelně, a že je to vlevo v pokoji se zavřenými okny. Zazvonil ještě jednou. Žádná odpověď. Popošel vlevo a zaťukal na okno. Pak zaklepal silněji. Hudba uvnitř hrála dál, ale to bylo všechno. Sešel po schodech dolů a obešel dům až k zadnímu vchodu. Na okénku ve dveřích byla záclona, dveře byly zamčené. Byl tam ale další zvonek. Zazvonil. Zvonilo to někde blízko a dost hlasitě, ale nikdo neotvíral. Zabušil na dveře a pak do nich drcl ramenem. Zámek to vydržel. Pak se vydal kolem domu druhou stranou. Okna na severní straně byla příliš vysoko, než aby do nich mohl nahlédnout ze země. Došel až k trávníku před vchodem a pokračoval rovnou přes něj k policejnímu vozu. Byl to dobře udržovaný trávník a včera večer ho zalévali. Pak si vzpomněl, otočil se a podíval, jestli jsou na trávníku vidět stopy jeho bot. Nebyly vidět. A on byl moc rád, že nebyly. Byl to ještě mladý policista a žádný zkušený drsňák.

Naklonil se okénkem do vozu a řekl svému kolegovi: "Nikdo neotevírá. ale zevnitř je slyšet hudba."

Řidič chvíli poslouchal hlasy z dispečinku a pak vystoupil z vozu. "Ty půjdeš támhle," označil mávnutím palce směr k jižnímu konci ulice. "Já se podívám na ten dům vedle. Sousedi možná něco zaslechli."

"Asi toho nebylo moc, protože jinak by se za námi hnali, až by nám zadýchali krky." řekl první policista.

"Stejně ale bude lepší se zeptat."

Za domem jižně od Pettigrewových okopával nějaký starší muž nízké keře růží. Mladý policista se ho zeptal, jestli tuší, proč někdo volal policii kvůli sousedům. Neví nic. Viděl odtamtud někoho odcházet? Nikoho neviděl. Pettigrewovi nemají auto. Jejich nájemník auto má, ale ta garáž vypadá zamčená. Na vratech je vidět visací zámek. Co je to za lidi? Normální. Nikdy nikomu nedělali potíže. Nehrálo to rádio nějak moc hlasitě? Asi jako teď? Starý muž zavrtěl hlavou. Teď to nehraje hlasitě. Dřív, to jo. V kolik hodin to ztlumili? To teda neví. Jak to sakra může vědět? Možná je to hodina, možná půl hodiny. Tady v okolí se vůbec nic nestalo, strážníku. Já tady zahradničím od samého rána. Někdo nám ale t…