Salome

MLADÝ SYŘAN hledí napjatě k palácové bráně. Vedle něho panoš HERODIE. V pozadí na schodišti vlevo NAAMAN kat, opíraje se oběma rukama o meč; stojí za cisternou. KAPPADOČAN a NUBIČAN vpravo v bráně. PRVNÍ VOJÁK sedí vpravo na kamenné lavici blízko cisterny, DRUHÝ VOJÁK leží na kamenné lavici vpředu. Později ozve se z cisterny JOCHANAANŮV HLAS.

Obě brány, jimiž se vchází, jsou osvětleny. Jinak je na jevišti tma.

Mladý Syřan:

Jak krásná je dnes večer princezna Salome!

Panoš:

Podívej se na měsíc! Jak je podivný! Jako žena, která vystupuje z hrobu. Jako mrtvá žena. Mohlo by se říci, že hledá mrtvé věci.

Mladý Syřan:

Je velice podivný, podobá se mladé kněžně, žlutým závojem zahalené, jejíž nohy jsou jako ze stříbra. Podobá se princezně, jejíž nohy jsou jako bílí holoubci. Zdá se, jako by tančil.

Panoš:

Podobá se mrtvé ženě. Zvolna plouží se v dál.

(Hluk v hodovně.)

První voják:

Jaký to hluk? Řve to divá zvěř?

Druhý voják:

Židé – toť jsou jejich způsoby; přou se opět o svou víru.

První voják:

Proč se o to přou?

Druhý voják:

Nevím. Činí tak vždy. Farizeové tvrdí ku příkladu, že andělé jsou, kdežto saduceové^[16] to popírají.

První voják:

K smíchu – hádat se o to!

Mladý Syřan:

Jak krásná je dnes večer princezna Salome!

Panoš:

Stále se na ni díváš. Přespříliš se na ni díváš. Není dobře dívat se tak na lidi, může se přihodit něco strašlivého.

Mladý Syřan:

Překrásná je dnešního večera.

První voják:

(hledí ze svého místa do palácové brány)

Tetrarcha vypadá zachmuřeně.

Druhý voják:

(přistupuje k němu)

Ano, vypadá zachmuřeně.

První voják:

Dívá se na něco.

Druhý voják:

Na někoho.

První voják:

Na koho?

Druhý voják:

Nevím.

Kappadočan a Nubičan:

(přistupují k ostatním vojákům)

Mladý Syřan:

Není princezna ubledlá? Nikdy jsem ji neviděl tak bledou. Nevypadá jak obraz bílé růže na stříbrném zrcadle?

Panoš:

Nedívej se na ni! Přespříliš díváš se na ni!

První voják:

Herodias naplnila tetrarchovi pohár.

Kappadočan:

Ta s tou černou, perlami posázenou ozdobou na hlavě a s vlasem modře poprášeným je královna Herodias?

První voják:

Ano, toť ona; je to tetrarchova žena.

Druhý voják:

Tetrarcha pije velice rád víno. Má tři druhy vína: jedno z ostrova Samu, barvy šarlatové jako císařský plášť.

Kappadočan:

Neviděl jsem nikdy císaře.

Druhý voják:

Druhý druh je z města Cyru; je žluté jako zlato.

Kappadočan:

Mám velice rád zlato.

Druhý voják:

Třetí ze Sicílie, rudé jako krev.

Nubičan:

V naší zemi milují bohové velice krev. Dvakrát do roka obětujeme jim mládence a panny; padesát mládenců a sto panen. A přece jim, jak se zdá, nikdy nedáváme dost; jsou k nám tuze zatvrzelí.

Kappadočan:

V naší zemi není již bohů; Římané je vyhnali. Říká se, že prý prchli do hor, ale já tomu nevěřím. Tři noci strávil jsem v horách, chtěl jsem je vyhledat, ale nenašel jsem jich. Konečně jsem na ně volal jejich jmény; neukázali se však. Jsou asi mrtvi.

První voják:

Židé se modlí k bohu, kterého nikdo neviděl.

Kappadočan:

Nechápu.