Lady Fuckingham

3

Po prázdninách jsme se vrátily do školy a já jsem si pravidelně dopisovala s Frederickem; své dopisy jsem vkládala do Aliciných s její zpáteční adresou. Čas plynul a jistě si, milý Waltře, dovedeš představit stejně nebo i lépe, než kdybych to vyprávěla sama, všechny ty způsoby necudných zábav, k nimž my děvčata máme přirozený sklon.

Ani jsem se. nenadála a už mi bylo skoro sedmnáct. Moji poručníci se velmi snažili, aby mne uvedli do vysoké společnosti, abych se co nejdříve vdala a tak je zbavila starostí a povinné péče.

Alice se stala mou nejvěrnější přítelkyní už od mé první návštěvy u nich doma a vymohla na své tetě, aby se dohodla s mými poručníky, že až do plnoletosti budu trvale pobývat u ní, s čímž oni vřele souhlasili, protože bylo v jejich vlastním zájmu, abych se co nejčastěji ukazovala ve společnosti a hojně se seznamovala s pány, kteří by se mohli zamilovat do mé hezké tvářičky.

Lady St. Jeromová se laskavě ujala úkolu uvést a představit Alici a mne. Byla to velice laskavá dáma a ve svém dopise zcela upřímně psala, že při téže příležitosti bude bohužel představena i hvězda první velikosti, avšak že nicméně bychom jistou šanci mohly mít, pokud se mladý Lothair, favorit této sezóny, hned nezamiluje do krásné lady Corisandy. Měli jsme se všichni sejít v Crecy House na plese, jejž pořádala vévodkyně na oslavu uvedení a představení své milované dcery.

Pozvánky jsme už dostaly a po celé tři týdny jsme žily v netrpělivém a napjatém očekávání a v dychtivých přípravách na náš debut ve vysoké společnosti. Šperky mé matky byly vypulírovány a upraveny podle nejnovější módy a každého třetího nebo čtvrtého dne jsme jezdily do města na nejrůznější nákupy.

Večer před tím pamětihodným dnem jsme s Alicí a s její tetou přibyly do městského sídla lorda St. Jeroma na náměstí Sv. Jakuba. Lady byla neobyčejně šarmantní dáma kolem třicítky; děti neměla. Ještě před večeří nás představila své neteři Claře Arundelové, páteru Colemanovi, rodinnému zpovědníku, a monsignoru Berwickovi. Večeře byla skvělá a strávili jsme velice příjemný večer zpestřený suchým humorem zpovědníka a jiskřivým vtipem monsignora, kteří se oba pečlivě vyhýbali náboženským tématům. Slečna Arundelová se svýma hlubokýma nafialovělýma očima a tmavě plavými bohatými vlasy se zdála zvlášť okouzlena vtípky monsignorovými; povšimly jsme si toho Alice i já a vzbudilo to v nás podezření, že mezi těmito dvěma církevními činiteli a oběma dámami jsou jakési zvláštní vztahy.

Lord St. Jerome nebyl v městě, vzdálil se za svými záležitostmi. Alice a já jsme požádaly, abychom mohly sdílet společnou ložnici. Ta měla vchod z velké chodby, na jejímž konci byla malá kaple, spíš jen modlitebna.

Hlavy jsme měly plny myšlenek na ten slavný zítřek a také naděje, že se možná setkáme s některými dávnými přáteli, zvláště s Vavasourovými, takže jsme na spánek neměly ani pomyšlení.

Najednou se Alice na lůžku vztyčila: "Pst! Někdo jde po chodbě!" Jak kočka skočila ke dveřím a tichounce je pootevřela; …