Mezi přílivem a odlivem

Joseph Conrad

65 

Elektronická kniha: Joseph Conrad – Mezi přílivem a odlivem (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: conrad06 Kategorie:

Popis

Joseph Conrad: Mezi přílivem a odlivem

Anotace

Joseph Conrad – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Název originálu

Within the Tides

Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Mezi přílivem a odlivem“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kvůli dolarům

Když jsme tak jednou lelkovali u vody, jak to námořníci, kteří jsou na pevnině a nemají nic na práci, dělávají (bylo to na prostranství před Přístavní správou jednoho velikého východního přístavu), blížil se k nám od průčelí úředních budov nějaký člověk, který zamířil šikmo k přístavním schůdkům. Upoutal mou pozornost, poněvadž byl mezi pohybujícími se postavami v bílých cvilinkových oblecích na chodníku, z něhož sestoupil, nápadný svým oděvem: měl na sobě kabátec s kalhotami ze světle šedého flanelu.

Měl jsem čas ho pozorovat. Byl tělnatý, ale nebyl směšný. Obličej měl kulatý a bledý, pleť velice světlou. Když přišel blíž, uviděl jsem malý knírek, který ještě prosvětlovala spousta bílých nitek. A na tak tělnatého muže měl velice výraznou bradu. Jak šel kolem nás, pokývl hlavou příteli, s nímž jsem tam byl, a usmál se.

Ten přítel se jmenoval Hollis a byl to člověk, který měl za sebou přemnoho dobrodružství a znával za svých mladých dnů v oné části víceméně bájného Východu přemnoho podivných lidí. Řekl: „To je výborný člověk. Nemyslím výborný ve smyslu chytrý nebo šikovný ve svém oboru. Myslím skutečně výborný člověk.“

Okamžitě jsem se otočil, abych se na ten jedinečný jev podíval. „Ten opravdu výborný člověk“ měl velmi široká záda. Viděl jsem, jak dává znamení jednomu sampanu, aby připlul ke břehu, jak do něho nastupuje a odplouvá směrem k houfu místních parníčků, jež kotvily u pobřeží.

Řekl jsem: „Je to námořník, ne?“

„Ano. Velitel tamhle toho povětšího tmavozeleného parníčku: Sissie z Glasgowa. V životě nebyl velitelem na ničem jiném než na Sissie z Glasgowa, jenže to nebyla vždycky tahle Sissie. Ta první byla asi tak o polovinu kratší než tahleta a my vždycky chudákovi Davidsonovi říkávali, že je o číslo menší, než by potřeboval. Davidson byl už tehdy vazba. Upozorňovali jsme ho, že se mu na ramenou a na loktech udělají kuří oka, poněvadž ta jeho loďka je mu těsná. Ale Davidson měl ke svému úsměvu, kterým nám na naše dobírání odpovídal, dobré důvody. Vydělal s tou lodí spousty peněz. Patřila jednomu váženému Číňanovi, který se podobal mandarínovi z obrázkové knížky a který měl okuláry a tenký svislý knírek a byl důstojný, jak to dokáže jenom syn nebes.

Nejlepší na čínských zaměstnavatelích je, že jsou to od přírody džentlmeni. Jakmile se jednou přesvědčí, že je někdo rovný člověk, tak mu věnují neomezenou důvěru. Pak ten člověk prostě nemůže udělat nic špatného. A dovedou lidskou povahu značně rychle odhadnout. Davidsonův Číňan byl první, kdo podle nějakého teoretického principu objevil jeho hodnotu. Jednou se ve své účtárně dal slyšet před několika bělochy, že kapitán Davidson je výborný člověk. A tím bylo rozhodnuto. Pak už člověk nepoznal, jestli Davidson patří Číňanovi či Číňan Davidsonovi. A krátce před smrtí objednal pro Davidsona v Glasgowě novou Sissie.“

Přešli jsme do stínu Přístavní správy a opřeli jsme se lokty o zábradlí nábřeží.

Sissie měla vlastně chudáka Davidsona utěšit,“ pokračoval Hollis. „Dove…