Historie o doktoru Faustovi, slavném černokněžníku

Jinak měl doktor Faust nejkrásnější živobytí na světě. Starý, neúhledný dům, jejž zdědil po strýci, nezměnil se sice zevně ani za padrť, ale vnitřek jeho upravil Mefistofeles pro pána svého nádherně. Kolem dokola byly krásné, vzdušné, nejkrásnějším nábytkem naplněné komnaty, v nich zazníval od rána do večera kouzelný zpěv vzácných, nikdy nevídaných ptáků, uprostřed komnat stály křišťálové nádržky s vodou stále proudící, ve které mihotaly se zlaté a stříbrné rybky, ohniví mloci a zářivé ještěřice. Okna všech komnat Faustových vedla do neveliké, kouzelné zahrady, kde v zimě v létě kvetly nejbujnější, nejpodivnější rostliny a kde bez ustání zrálo nejvzácnější ovoce, jakého kromě Fausta co svět světem stojí lidská ústa neokusila. Nebudeme tu ani všecko popisovati, neboť samou laskominou jazyk nabíhá, ale směle tvrditi se může, že podobnému blahobytu ani nebožtík Šalamoun se netěšil.

Se všemi těmito pěknými věcmi, jež Mefistofeles z celého světa Faustovi snesl, objevil se zároveň v domě Faustově obrovský, černý huňatý pes, jehož oči sršely červeným ohněm. Pohledu tohoto psa nesnesl nikdo, ba ani sám Faust nemohl mu nikdy přímo do očí popatřiti, taková hrůza vycházela z jeho zraku. Pes tento provázel Fausta na každém jeho kroku, prováděje začasté nejpodivnější skoky a prostocviky.

Ale nejhezčí str…