IV
Složení tlupy
Ti čtyři zločinci tvořili dohromady jakéhosi Prótea; jako hadi uhýbali policii a snažili se uniknout nešetrným pohledům Vidocqovým v různých podobách, „v podobě stromu, plamene, studánky“. Propůjčovali si jména a dovednosti, ukrývali se ve vlastním stínu, vzájemně si byli kouzelnou skříňkou i útočištěm, odvrhovali svou osobnost, jako se odkládá falešný nos na maškarním plese, často se odosobnili do té míry, že byli jedinou bytostí, a jindy se tak rozmnožili, že i Coco-Lacour je považoval za velkou bandu.
Ta čtveřice vlastně nebyli čtyři muži; byl to záhadný zloděj se čtyřmi hlavami, který v Paříži pracoval ve velkém; byl to netvorný polyp zla, uhnízděný v podzemí lidské společnosti.
Díky rozvětvené a tajné síti vzájemných vztahů stáli Babet, Gueulemer, Claquesous a Montparnasse v popředí všech zločineckých podniků v seinském okrese. Prováděli hotové převraty, ale jenom zdola a na chodcích. Lidé s ohavnými nápady a temnou obrazotvorností se na ně obraceli s přáním, aby provedli to či ono. Na téma, jež ti čtyři ničemové dostali, bez váhání dovedně improvizovali. Pracovali podle připraveného scénáře. Byli stále hotovi opatřit potřebné a vhodné mužstvo pro všechny násilnosti a ochotni všude přispět, jen když byla práce dostatečně výnosná. Potřeboval-li zločin paži, povolala čtveřice své spolupracovníky. Měli po ruce skupinu herců tmy pro všechny tragédie podzemních doupat.
Scházeli se obvykle kvečeru, kdy se také probouzeli, v opuštěných končinách sousedství Salpêtrière. Tam rokovali. Měli před sebou dvanáct temných hodin; umlouvali se, jak jich použijí.
Patron-Minette bylo jméno, které se v podzemním světě dávalo tomuto spolku čtyř lidí. Ve staré, podivné, pomalu zanikající lidové mluvě znamená Patron-Minette dobu před úsvitem, kdy se kocour vrací z nočního lovu, zrovna tak jako entre chien et loup znamená za soumraku. Název Patron-Minette měl asi původ v hodině, kdy jejich práce končila, protože svítání je okamžik, kdy se přeludy rozplývají a zločinci mizí. Čtveřice byla známa pod tímto označením. Když předseda porotního soudu navštívil ve vězení Lacenaira, otázal se ho na zločin, který Lacenaire popíral. „Kdo to tedy provedl?“ zeptal se předseda. Lacenaire dal odpověď, která byla záhadná soudci, ale jasná policii: „Snad Patron-Minette.“
Podle výpovědí jednotlivých osob si často domyslíme celý výjev, právě tak jako můžeme ocenit bandu podle seznamu lupičů. Zde je seznam předních členů bandy Patron-Minette a těch, kteří s ní byli ve spojení:
Panchaud řečený Printanier nebo Bigrenaille.
Brujon (Brujonů byla celá dynast…
Victor Hugo
Rusalka bledá –
Bídníci jsou jedna z nejslavnějších knih všech dob, jejíž děj zná díky ohromnému množství filmových, seriálových a muzikálových adaptací téměř každý. Vypraví příběh o zločinu, spáse, chudobě, oddanosti, pronásledování… prostě spousta věcí, které čtenáře zaujmou. Ústřední postavou je uprchlý vězeň Jean Valjean, ze kterého se stává respektovaný a charakterní muž, který ale musí neustále prchat před spravedlností v podobě posedlého Javerta. Valjean se také ujímá osiřelé holčičky Cosetty, kterou vychovává jako vlastní milovanou dceru. Příběh je to opravdu velkolepý a strhující. Tuto klasiku by si měl přečíst každý.