Zlá milá

Pavel Šrut

46 

Elektronická kniha: Pavel Šrut – Zlá milá (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: srut15 Kategorie:

Popis

E-kniha Pavel Šrut: Zlá milá

Anotace

O autorovi

Pavel Šrut

[3.4.1940-20.4.2018] Pavel Šrut byl český básník, autor písňových textů, pohádek, prózy a fejetonů, také překladatel a kulturní redaktor. Narodil se roku 1940 v Praze. V Praze navštěvoval jedenáctiletou střední školu (maturita 1957) a dvouletý abiturientský kurs na Hospodářské škole pro zahraniční obchod (absolvoval 1959). Pracoval jako úředník v podniku zahraničního obchodu Ferromet (1959–1960) a jako rekvizitář ve Filmovém studiu Barrandov (1960–1962)....

Pavel Šrut: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Zlá milá“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

II

Pohled z okna úzkého domu

akát vzkypěl úzké město je mu úzké

Úzká ulice

V řinčivém letním dešti

uprostřed jiné noci
řekla zlá milá pojď
a sama vynesla stolek
z úzkého domu na ulici

lilo

ale pod obráceným trychtýřem
ubrus byl suchý

tak pochopil
že je to stůl pro tři

Vinárna U posledního penízu

Dovolená je zlozvyk

jezdím řeku
ale jen protože
mám to v úvazku
a: nesnáším symboly
     jezero?
jen zatopená ves
a leklá břicha básníků na břehu
     pyj?
jako díťátko otvírá tlamičku
jako stařec si odplivuje
slyšíte to chroustání?
pod městem chodí rypadla
jako tam stromy pod vodou
     na ždáni?
škoda tak pěkného slova

pinglovská samomluva
varujte se podobných míst

Panorama

Přízemní deště táhnou úzkým městem

břehy se rozpojují
kde dříve souš… tam jezero
leklé lekníny
lezaví lidé
vleklé léto listující
línými lítostmi

Nádraží

Zpívala si má milá

     ach jeronýme
     kéž bych ti nohy
     vlastníma rukama nezahřívala
     kéž bych ti nehty
     před stříháním nenapařila
     kéž
     by mi břitva sjela

zpívala si mámilá
na útěku

     z odnikud do nikam
     pomyslel si vrchní od posledního penízu
     jak nás tak zpozoroval
     když pozoroval vlaky

Dům u jezera

Slyšíš

svlíkni si mě do ponožek
řkouc každý jen sebe vlastní

zrcadlo má osm nožek
tě přitáhne a potmě sní

Jezero

Mámilá čeří jezero

svými mnohými údy sépie
oblévá jezero
dává se leptat sluncem
je kluzká je hladká
sklouzne na paty vychází
rozhrnuje vodu jezera
sépie mnohými chapadly
pokládá jezero na sebe
obrací kůži jezera
     činí si s jezerem
čeří kůži jezera
upírá se mu dočeřívá
vrať se! neslyší

oblévá jezero všemi údy
sépie činí si s jezerem
tak

Zlá milá vystoupila z jezera

uléhá vedle mne
přitahuje si písek
k bradě

Dům u jezera

Zbav mne svého pomazání

svých nehtů
svých zubů
své budoucnosti
mých lyrických omylů (předsevzetí)
zasevzetí
zbav mne sebe

a ona poslechne
a když z něho nezbývá

vstoupí znovu do jezera
šťastně rozteskněná
optickým klamem:
                                hůl ve vodě se láme

Před příchodem rána

zaobírá se především
takovými podrobnostmi
     na něž si nedosáhnu
     jež jsem léta neviděl
     jež neuvidím nikdy

tvrdíc že v jediné větvi je celý strom
v jediném stromu celá příroda
v celé přírodě jediná skutečnost
     úzkého vypůjčeného podstřešního bytu
     bombardovaného
     neurotickými holuby

A je zase ráno

mámilá hlavu na kolenou
svou na svých
oči požehnaně vybledlejší
vypouští z dlaně
usedavé peří
     mé peří!

je velice soustředěná
pěkně vejčitá je jak sedí
s lokty u těla
na němž co vypadá
jako husí kůže
jsou krystaly vysrážené
     mé soli

Zatímco zlá milá

trup ještě nahý
nachýlený svítavý
ustane oblékne se do hodinek

zvedne vlasy z neopeřeného krku
sedmkrát se ohlédne celým tělem
sedmkrát pootočí mou hlavou

Jindy podává temný vroucí čaj

tehdy má —
milá
roztančí šálek
v roztržitých prstech

     spálila ses říkám
     nev…