Verunka a kokosový dědek

Prosinec

1.
Akiho dědeček

Verunka pozvala Akiho na návštěvu, ale dělala samé tajnosti. Když chtěl hrát Člověče, nezlob se, řekla: „Teď ne, až potom.“

Když ji chtěl naučit, jak se z papíru složí lodička, prohlásila: „Počkej, naučíš mě to až pak.“

A když si chtěl povídat o škole, odbyla ho: „Prosím tě, přece si teď nebudeme povídat o škole!“

„Tak o čem si chceš povídat?“ zeptal se Aki už netrpělivě.

„O tvém dědečkovi kouzelníkovi,“ zašeptala Verunka.

„Proč šeptáš?“ divil se Aki.

„Protože babička Agáta ještě neodešla na nákup!“

Aki ničemu nerozuměl. Pak babička Agáta nakoukla do dětského pokoje a řekla, ať jsou hodní, že se za hodinu vrátí a něco dobrého jim upeče. A odešla.

2.
Dobrá a zlá kouzla

„A jaká kouzla tvůj dědeček dělá?“ zeptala se Verunka, když byli sami.

„On umí jenom dobrá kouzla, jenže tam u nás jsou i zlí kouzelníci. Ale můj děda umí ta zlá kouzla překazit.“

„No ne,“ vydechla Verunka.

„A jak třeba?“

Aki se zamyslel. „Vzpomínáš si, jak jsem maloval ten ananas, co v ruce držel kopí? Tak právě takový jsem viděl u dědy. Děda nad ním pronese zaříkání, a kdo si ho pak odnese domů, nemusí se bát zlých duchů. Ten ananas je kopím zažene.“

„A ty věříš na zlé duchy a strašidla?“ vylekala se Verunka.

„To ani nemusí být duchové,“ řekl Aki. „To platí i na zlé lidi.“

„Aha,“ řekla Verunka. A pak se zeptala na to nejdůležitější:

„Umí tvůj dědeček taky lidi vykouzlit?“

3.
Něco o tajemství

Aki neodpověděl. Díval se upřeně na dědka. Měl pocit, že poslouchá, co si s Verunkou povídají.

„Já myslím, že ten kokos ti poslal nějaký dobrý kouzelník,“ řekl Aki najednou. „A vůbec bych se nedivil, kdyby ti ho poslal můj dědeček. On zná spoustu tajemství.“

„Tak pojď,“ řekla Verunka a vedla Akiho do babiččina pokoje.

„Já ti teď ukážu jedno tajemství babičky Agáty.“

4.
Tajemství babičky Agáty

Veronika otevřela tajnou zásuvku v prádelníku. Pod pestrobarevnými šátky ležela fotografie. Byl na ní mladý muž s tropickou helmou na hlavě. Usmíval se a v ruce držel kokosový ořech.

„Tohle je tajemství babičky Agáty,“ řekla Verunka. „Ten pán se babičce Agátě někde za mořem ztratil, když ještě nebyla babička. Ale pořád se jí po něm stýská. Uměl by ho tvůj dědeček vykouzlit?“

„Vykouzlit asi ne,“ zamyslel se Aki, „ale možná by ho uměl najít. Nebo kouzlem přivolat, jenže to bych mu musel tu fotku poslat.“

„Tak jo,“ řekla Verunka. „Ale pošli ji hned, nebo to babička pozná a bude zle.“

5.
Paní učitelka dává špatný příklad

Padal první sníh a hodná paní učitelka řekla prvňákům:

„Děti, pan ředitel se možná bude zlobit, ale první sníh se přece musí uvítat. Zavřete si sešity a běžíme na dvůr!“

Na školním dvoře se koulovali a vyváděli. Nejvíc vyváděl Aki, protože na Haiti sníh nemají. Dokonce koulí trefil i paní učitelku, ale ta se vůbec nezlobila.

Zlobil se jenom pan ředitel. Před celou sborovnou paní učitelce řekl, že je sice mladá, ale to ji neopravňuje k tomu, aby dávala žákům špatný příklad.

6.
Lukášovo psaní

Celá škola si o tom povídal…