Verunka a kokosový dědek

Pavel Šrut

59 

Elektronická kniha: Pavel Šrut – Verunka a kokosový dědek (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: srut14 Kategorie:

Popis

Pavel Šrut: Verunka a kokosový dědek

Anotace

Pavel Šrut – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Verunka a kokosový dědek“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Srpen

1.
Lukáš něco chce

„My zítra letíme letadlem do Londýna za maminkou,“ chlubila se Veronika Lukáškovi.

„A nebojíš se?“

„Ty ses bál?“

„Proč já? Já jsem přece kluk!“

„Ale hloupej! Když si myslíš, že holky se bojej.“

„Tak promiň. Já to tak nemyslel,“ řekl Lukášek tak mírně a sladce, že Veroniku napadlo:

„Ten bude určitě něco chtít!“

A měla pravdu. „Víš, kdybys chtěla,“ začal Lukáš ledabyle, „kdybys chtěla, tak ti pohlídám ten tvůj kokos. Vzal bych ho s sebou na venkov k dědečkovi. Co ty na to?“

2.
Každý má dědečka

Veronika dělala, že neslyší.

Řekla jen: „Ty máš dědečka?“

„Každý má přece dědečka,“ odsekl Lukáš otráveně. Pak se zarazil: „Teda až na tebe.“

„A tak moc bych nějakého chtěla!“

„Poslouchej, nejsi ty nějaká divná? Chtít dědečka! Copak je to nějaká hračka?“

„Není. Ale tvůj dědeček si přece s tebou hraje, ne?“

„Ach jo, s tebou není řeč,“ povzdechl si Lukášek. „Ty pořád něco meleš o dědečcích!“

3.
Babička Agáta přichází vždycky včas

Hned nato se objevila před domem babička Agáta.

„Víš, co mě, Verunko, zrovna napadlo? Že ten tvůj kokos vezmeme s sebou do Londýna! Třeba tam vypátráme, kdo ti ho z Haiti poslal!“

Verunka jí z radosti skočila kolem krku.

A Lukášek protáhl obličej.

„Tak se netvař,“ utěšovala ho Veronika. „Já ti z Londýna přivezu… kousek Londýna!“

4.
Nejmazanější babička na světě

Příští den Verunka nevěděla, jestli se v letadle přece jen nebude trochu bát, ale ještě větší strach měla z té slečny u přepážky na odbavování zavazadel.

„A co když zase řekne, že kokos je potravina?“ strachovala se.

„Neřekne,“ zašeptala babička Agáta. „Protože on je tady,“ ukázala na tašku, kterou nesla přes rameno. „A v příručním zavazadle se nesmějí převážet nože, nůžky, revolvery a tak, ale o kokosu tam není ani slovo.“

„Ty jsi ta nejhodnější babička na světě,“ řekla Verunka.

„A nejmazanější,“ usmála se babička Agáta.

5.
Dědek se smí tajně dívat

V letadle Agáta nenápadně strčila kokos do Verunčina batůžku.

Když se letadlo vzneslo, měla Verunka takové lehounké strachové bolení v bříšku, ale pak už se jen dívala, jak je město pod nimi malinké a jak se rybníky a jezera dole třpytí jako stříbrné mince. Na klíně měla batůžek, otevřela ho a: „Pssst!“

Z batůžku vykoukl slaměný klobouček.

„Ani muk! Můžeš se taky dívat, ale tajně!“ zašeptala Verunka a dědek přikývl.

6.
Dědek dělá papouška

Verunka byla k okýnku úplně přilepená, dědek tajně vykukoval, ale po chvíli už to nevydržel a křičel: „Krása! Krása!

Verunka se vylekaně podívala na babičku Agátu a pak na tatínka.

„Buď zticha, chceš se prozradit?“ okřikla dědka.

A dědek spiklenecky zašeptal:

„To nechci. Proto přece dělám papouška a křičím jako on: Krása! Krása!“

7.
Pár slziček

Na londýnském letišti bylo lidí jak mravenců v mraveništi, ale Verunka maminku už z dálky poznala a hned se k ní rozběhla. A jak se to někdy z velké radosti stává, objevilo se i pár slziček. Ale ty si statečně utřela rukávem.

8.
Co si Verunka s dědkem slíbili

Maminka pronaja…