Manželky prezidentů: Deset žen z Hradu

MARTA GOTTWALDOVÁ
(1899–1953)
Paní zvláštního ražení

S Martou Gottwaldovou, manželkou „prvního dělnického prezidenta“ Klementa Gottwalda, přišla na Hrad první dáma nového typu. Zatímco o Charlottě Masarykové se psaly knihy a Hana Benešová zaplňovala obálky obrázkových časopisů a společenské rubriky v novinách, Marta Gottwaldová se stala hrdinkou anekdot, z nichž mnohé přetrvávají a kolují ještě dnes, víc než půlstoletí po její smrti. Čím si vysloužila tuto zvláštní přízeň lidí? A nejde opět o další z mnoha zjednodušení, která se promítají do hodnocení osobností politického života z dob totality? Rekonstruovat prameny z této doby znamená vzít na vědomí, že komunistická moc neměla zájem na tom, aby zprávy, které po sobě zanechá, byly pravdivé. Seriózní dobová literatura neexistuje, archivní materiály jsou torzovité a pamětníků – těch, kdo by byli ochotni zamýšlet se nad minulostí nezaujatě – ubývá. Historii nedávných totalitních desetiletí se na světlo nadále nechce. I v případě tak rozporuplné osoby, jakou byla Marta Gottwaldová.

Nikdy se ve skutečnosti nejmenovala Marta, a přestože si od začátku dvacátých let nechávala říkat paní Gottwaldová, byla jí až od roku 1928, kdy si ji Gottwald nakonec přece jen vzal. Narodila se 17. září 1899 v Kopřivnici a její skutečné jméno bylo Marie Holubová; pod ním ji pokřtili v místním římskokatolickém chrámu svatého Bartoloměje. V rubrice, kde bývá v křestním listě uvedeno jméno otce, zůstalo prázdné místo; Marie byla nemanželským dítětem. Její matka Rosalie, rozená Holubová, pocházela z chudé domkářské rodiny a byla vdovou po Augustinu Žitníkovi, čeledínovi v knížecím arcibiskupském dvoře, zvaném Luhy, v Kopřivnici. Zemřela v roce 1923, to jí bylo třiapadesát let; pomník na jejím hrobě s nápisem „Vzpomínají dcera a zeť Gottwaldovi“ nechala Marta pořídit v roce 1947.

Její a Gottwaldův původ byl tedy podobný. Budoucí funkcionář se narodil o tři roky dřív, 23. listopadu 1896, rovněž bez uvedení otce. Teprve 15. prosince téhož roku byl u okresního soudu ve Vyškově sepsán protokol, ve kterém Klementův dědeček Bartoloměj Gottwald vyjádřil ochotu převzít nad svým vnukem poručenství. Matka Marie, v té době ještě nezletilá, označila za otce dítěte syna sedláka z blízké vesnice, který své otcovství o čtrnáct dnů později uznal, vyplatil matce jednorázových dvě stě zlatých a zavázal se přispívat jí na dítě měsíčně částkou tři zlaté.

Nemanželský původ představoval značný společenský handicap. Gottwald i Marta od nejútlejšího dětství vyrůstali s přesvědčením, že je okolní svět ohrožuje, zpochybňuje jejich existenci. O své životní postavení museli od začátku bojovat a začali na samém dně společenského žebříčku. Na Martinu nevyrovnanou povahu i na Gottwaldův pozdější tvrdý postoj k zlému a nepříznivému světu měly rané životní zážitky vliv. V obou kromě jiného vzbudily snahu najít někoho nebo něco, k čemu by se mohli přimknout a vymanit se tak z omezujícího předurčení.

Marta se od své rodiny brzy odtrhla, chtěla žít …