Moje blues

Blues o velké jarní cestě

Co jsem ti říkal milá Karkulko

Naše štěstí jako hodiny:
Ještě crčel sníh A severák si škrábal
Své Cosi v čemsi
My jsme už táhli z kůlny pod jasanem
Tu naši káru Nebožku
Úplně zelenou —
Takový kvalitní penicilín
Nevypěstuješ na žádném cadillacu
K tomu je potřebí vozidlo značky Lemurie
Nebo co to máme vlastně napsáno tam vpředu

/Jsem totiž jezdec Nejsem archeolog/

A jako každého jara
Zase jsi výskala nad krásnou skutečností
Že paní myš má děti v sedadlech
Myši jsou celé pryč do naší drkotiny
Nějak je pudí do lásky a do dětí
               Jo To je přece Vůz
Ty honem koště Už ses na ně hnala
Má krásná čarodějko Dej mi připálit
Sedni a Zkoumej Kam jsi dala francouz
No takový ten klíč co to má na konci
Zpytuj svý svědomí Neb levý kolo šilhá
Ale zle
Jako ten hospodský Z Dalekých Dušníků
Povídám francouz Ta věc musí jezdit
A neuplatňuj na mně rozhořelý ženství
To tvoje příslušenství znám jak svoje boty
Když se s ním vrtí Kaňka v svědomí

Hergot ten francouz
Nechci Francii
A tys mi zazpívala

Ten mladej dopravák
krásně káže
Když vezu svou milou
Od oltáře
Od oltáře
Ve svý káře
To nikdo krom tebe nedokáže

Burácej motore Já vnímám její stehno
To dlouhé stehno Bože čtyřicítka
Zešílím láskou Ten vůz o tom ví
Tak nešlapal sám Sarda…