16
ÚTĚK Z LONDÝNA
Dokážete už asi pochopit ohlušivý příboj strachu, který se hnal největším velkoměstem světa za onoho pondělního rozbřesku – proud uprchlíků rychle narůstal v příval pěnící se okolo nádraží, srážející se v děsivých bitkách o přístup k lodím u temžských nábřeží, hrnoucí se kdekterou cestičkou k severu a k východu. Okolo desáté přestávala fungovat policie, ve dvanáct začala selhávat organizace železnic, obé pozbývaly účinnost a ztrácely charakter řízené činnosti, ochabovaly, až se posléze zcela rozplynuly v rychle se rozkládajícím organismu společnosti.
První varovné signály dostaly veškeré železniční stanice severně od Temže a personál Jihovýchodní dráhy na nádraží v Cannon Street již v neděli o půlnoci. Už ve dvě hodiny byly vlaky přecpány, lidé se zuřivě rvali o místečka k stání. Ve tři hodiny ráno došlo k ušlapání a umačkání dokonce až v Bishopsgate Street; pár set metrů od stanice Liverpool Street se ozvaly výstřely z revolveru, několik lidí bylo ubodáno a policisté nasazení k regulaci dopravy, vyčerpaní a předráždění, rozbíjeli hlavy těch, k jejichž ochraně byli původně vysláni.
S pokračujícím dnem, když se strojvůdci i topiči na lokomotivách odmítali již vracet do Londýna, obracel se tlak prchajících a stále narůstajících zástupů pryč od nádraží a vrhal se na silnice směřující k severu. Okolo poledne byl spatřen jeden z Marťanů u Barnes a mračno zvolna klesajícího černého dýmu se táhlo podél Temže a obytnými čtvrtěmi Lambethu, takže na svém pozvolném postupu odřezávalo všechny ústupy přes londýnské mosty. Další oblak se převalil přes Baling a izoloval nevelký ostrůvek přeživších lidí na vrcholku Castle Hillu, nezasažených, avšak bez možnosti úniku.
Po bezvýsledném pokusu dostat se do vlaku Severozápadní dráhy na stanici Chalk Farm – lokomotivy vlaků, které tam ve skladišti nakládaly zboží, se musely přímo prodírat řvoucími zástupy a hrstka železničářů se tam snažila uchránit strojvedoucího, aby ho dav nerozmačkal o dvířka pece – bratr konečně dospěl až na silnici vybíhající z Chalk Farm, propletl se kvačícím proudem vozů na druhou stranu a měl to štěstí, že se vedral jako jeden z prvních do obchodu s bicykly, který dav právě začal rabovat. Prořízl sice přední pneumatiku, jak kolo protahoval vyraženým oknem, nicméně byl hned na nohou a podařilo se mu vyváznout bez pohromy, nepočítaje pořezané zápěstí, a spěchal dál. Strmým úpatím Haverstock Hillu se projet nedalo, leželo tam několik padlých koní, a tak se bratr pustil po Belsize Road.
Vyvázl tak z nejhoršího zmatku, projel celou Edgwareskou silnici a v sedm již dorazil do Edgwaru, hladový a unavený, ale s notným předstihem před prchajícími davy. Tu a tam postávali přímo na vozovce lidé a zvědavě obhlíželi nezvyklý ruch. Předstihla ho celá řádka cyklistů, několik jezdců na koních a předjely ho i dva automobily. Asi míli před Edgwarem mu praskla obruč předního kola a tím se bicykl stal nepojízdným. Nechal ho ležet v příkopu a trmácel se dál cestou procházející vesnicí. Polovina obchodů v hlavní ulici už měla otevřeno, na chodnících, před vchody do domů i v oknech se hromadili lidé udiveně sledující předvoj onoho kuriózního průvodu uprchlíků. Poštěstilo se mu najíst v jednom hostinci.
V Edgwaru ještě chvíli setrvával, nevěděl si rady, co dělat dál. Počet prchajících vzrůstal. Mnoho z nich se podobně jako můj bratr zjevně rozmýšlelo, nemají-li se tu nějaký čas zdržet. O marťanské invazi nepřicházely žádné nové zprávy.
Silnice byla tou dobou značně plná, stále však ještě nebyla ucpána. V tu chvíli převažovali uprchlíci na kolech, brzy však začaly projíždět další automobily, přihrčely drožky a kočáry a nad cestou do St. Albans visela hustá oblaka prachu.
Bratra zřejmě vedla neurčitá představa, že by mohl dojít do Chelmsfordu, kde měl nějaké přátele, a tak se posléze dal tichou silničkou vedoucí směrem k východu. Končila u plotu, přes který vedly schůdky, a když po nich přešel, měl před sebou pěšinu táhnoucí se k severovýchodu. Minul několik usedlostí a osad, jejichž jména ani nezjistil. Cestou viděl jen ojedinělé uprchlíky, až se nakonec na travnaté cestě do High Barnetu konečně setkal se dvěma ženami, které se měly nadále stát jeho spolucestovatelkami. Dorazil právě včas, aby je zachránil.
První, co uslyšel, bylo jejich volání o pomoc, a když přiběhl na roh, spatřil, jak se je nějací dva muži pokoušejí stáhnout z kočárku taženého poníkem, v němž sem zřejmě přijely. Třetí z útočníků měl plno práce, aby udržel koně za udidlo. Jedna z žen, menší, celá v bílém, nepřestávala křičet; druhá, štíhlá a černovlasá, držela v jedné ruce bič a šlehala jím muže, který se ji za druhou paži snažil strhnout z vozíku dolů.
Bratr okamžitě pochopil situaci, houkl na lupiče a rozehnal se k místu střetnutí. Jeden z chlapů nechal kočár kočárem a obrátil se proti němu. Z jeho tváře bratr vyčetl, že nevyhnutelně dojde ke rvačce. Sám byl dobrý boxer, a tak vyrazil proti němu a úderem ho poslal na zem vedle kola kočárku.
Nebyla to pravá chvíle na ringové zdvořilůstky, umlčel násilníka ještě kopancem a popadl za límec útočníka, který svíral paži štíhlejší z obou žen. Pak uslyšel cvakot kopyt, v tváři ho zaštípal šleh bičíku, třetí z protivníků ho zasáhl mezi oči a muž, kterého držel, se mu vyrval a prchal dolů silničkou, stejnou cestou, odkud přitáhl.
Trochu otřesen stál náhle tváří v tvář chlapovi, který předtím držel koně u hlavy, a uvědomoval si, že kočárek mezitím ujíždí pryč od něho, že nedrží směr a že se po něm obě ženy ohlížejí. Dareba proti němu, hřmotný pořízek, se chystal chytit se s ním do křížku. Bratr ho odrazil direktem na obličej. Pak si uvědomil, že je na ně sám, uhnul jim kličkou a rozběhl se silničkou za ujíždějícím kočárkem. Pořízek mu byl v patách, za ním opodál ho následoval druhý, ten, který se prve dal na útěk.
Pak náhle klopýtl a padl. Přes něho přeletěl nejbližší z pronásledovatelů, a když se bratr zvedl, stál už zase sám proti dvěma. Nebyl by měl valnou šanci, kdyby byla štíhlejší z žen kočárek nezast…
K. Mlynařík –
Válka světů popisuje invazi mimozemských bytostí na Zemi, takové klasické sci-fi téma. Ale Wells ho zpracoval naprosto brilantně, svým způsobem psaní a napínavým vyprávěním vytváří atmosféru strachu a zoufalství. Tato dnes už naprosto klasická kniha, odkazuje na temnou stránku lidského vývoje.
Martin Koutný –
Válka světů je klasická sci-fi kniha, která se stala ikonou tohoto žánru. Wells přináší strhující vyprávění o invazi mimozemšťanů na Zemi a lidském boji o přežití. Napínavé a atmosférické čtení, které osloví všechny fanoušky sci-fi.
Jitka Straková –
Velmi nadčasová a čtivá kniha. Dříve než jsem se dostala k téhle knížce, tak jsem viděla její filmovou adaptaci od Spielberga (v hlavní roli s Tomem Cruisem), takže jsem měla nemalá očekávání. Musím říct, že knižní předloha z toho vyšla skvěle. Výborné dílo a navíc mi to doplnilo některé informace, vynechané ve filmu (např . to, co následovalo po vymření Marťanů). Speciálně u poslední kapitoly, kterou považuji za zásadní a úchvatnou, je škoda, že se nevešla do filmu.