Ukradené tělo

Hvězda

Bylo to prvního dne nového roku, když došla skorem současně ze tří hvězdáren zpráva, že pohyb planety Neptunu, nejvzdálenější všech oběžnic, které se točí kolem slunce, velice se odchýlil. Ogilvy upozornil již v prosinci na to, že jeho rychlost se patrně zmenšila. Sotva kdo se domníval, že taková zpráva bude zajímati svět, většina jehož obyvatelstva neměla tušení o existenci planety Neptunu, a mimo kruhy hvězdářské nevyvolalo značnějšího vzrušení, když krátce na to byla objevena vzdálená světelná skvrna v okruhu vychýlené planety. Ještě však před tím, než se rozhlásilo, že nové těleso se kvapně zvětšuje a rozjasňuje, vzbudil pozornost učenců poznatek, že pohyb jeho úplně se různí od obvyklého oběhu planet a že úchylka Neptuna a jeho satellistů, jak se nyní ukázalo, nepodobá se žádnému z předchozích případů.

Málo lidí vědecky neškolených dovede si představiti, jak ohromně je osamocena sluneční soustava. Slunce se svými planetárními drobty, prachem planetoidů a svými nepostižitelnými kometami plyne v prázdném nezměrnu, jež se vymyká vší obraznosti. Za kruhy Neptunu je prostor, pustý, pokud sahá lidské poznání, bez tepla, světla a vzduchu, čirá prázdnota milionkrát dvaceti milionů mil. To je nejmenší odhad vzdálenosti, kterou bylo by nutno překonati, než by se dospělo k nejbližším hvězdám. A mimo několik komet, méně hmotných než nejřidší plamen, dle vědomosti lidské dosud nic nepřeplulo tuto pro past prostoru, až teprve na úsvitě dvacátého století objevil se onen podivný poutník. Byla to nesmírná spousta hmoty, ohromná, těžká, řítící se bez výstrahy z temných tajů nebes k záři sluneční. Druhého dne byla zřejmě viditelna každým slušným nástrojem, jevíc se skvrnou stěží rozeznatelného průměru v souhvězdí Lva poblíž Regula, za krátko bylo lze ji postřehnouti operním kukátkem.

Třetího dne nového roku byli čtenáři novin na obou polokoulích po prvé upozorněni na důležitost tohoto neobyčejného nebeského zjevu. „Srážka planet“, nadepsal jeden londýnský deník tuto zprávu a uveřejnil Duchainovu domněnku, že tato neznámá, nová oběžnice nejspíše se srazí s Neptunem. Úvodníkáři se šířili o tomto předmětě. A tak ve většině hlavních měst světa se dne 3. ledna očekávalo, že se objeví nějaký hrůzný úkaz na nebi; a když nastoupila noc po západu slunce, tisíce lidí obracelo oči k nebi, aby spatřili – staré, známé hvězdy, jak bývaly vždy.

Ale jen do té doby, když se rozednívalo v Londýně, když Pollux zapadal a hvězdy na obloze poblédaly. Byl zimní úsvit, denní světlo mdle pronikalo, žluté plameny plynu a svíček svítily v oknech, ukazujíce, kde lidé již pracují. Avšak zívající strážník viděl, co se přihodilo, čilé hloučky na trhu stanuly v úžasu, dělníci jdoucí časně do díla, mlékaři, roznášeči novin, hýřilové vracející se domu uondání a bledí, tuláci bez přístřeší, hlídky na svých obchůzkách a na venku dělníci lopotící se na poli, pytláci kradoucí se domů – a na moři lodníci očekávající den – spatřili, jak velká, bílá hvězda náhle vyšla na západním n…