Popis
E-kniha John Steinbeck: Na plechárně
Anotace
Nevázané příhody hrdinů novely Na plechárně, jedné z nejoblíbenějších a nejhumornějších Steinbeckových knih, dávají jen stěží tušit, že se rodila během válečných let v Evropě, odkud se její autor v návalech osamělosti a nostalgie ohlížel za svým kalifornským domovem. Steinbeckovi, vracejícímu se k prostředí a životní filosofii zachyceným již v úspěšné novele Pláň Tortilla, se v ní zdařilo nejen živě zobrazit mikrokosmos ulice kalifornského Monterey s jejími nezapomenutelnými obyvateli, ale dotknout se i temnějších stránek lidského života a připomenout vazby osudově poutající člověka ke světu přírody. I po bezmála šedesáti letech od svého vzniku tak osudy Macka a jeho „mládenců“, doktora, hokynáře Li Čonga, malíře Henriho i děvčat z podniku paní Dory zůstávají přesvědčivým a čtenářsky vděčným svědectvím o Steinbeckově schopnosti vcítit se do jejich světa a zachytit jej tak, „aby z nich život nevyprchal“.
O autorovi
John Steinbeck[27.2.1902-20.12.1968] Klasik světové prózy Jonh Ernest Steinbeck se narodil roku 1902 v kalifornském městečku Salinas. Byl jedním z největších nejen amerických, ale i světových spisovatelů a scénáristů. Jeho otec pocházel z Německa, do Kalifornie se přestěhoval v 16 letech. Matka pocházející z irské rodiny před sňatkem působila jako učitelka. Finanční poměry jeho rodiny nebyly příznivé a Steinbeck už jako školák...
John Steinbeck: životopis, dílo, citáty
KAPITOLA 4
K večeru za soumraku se v uličce Na plechárně děje zvláštní věc. Přihází se v době, kdy slunce už zapadne, pouliční lampy se však ještě nerozsvítí. Tou dobou se všude na chvilku rozhostí tiché příšeří. Z kopce kolem Grandlehárny, slepičí stezičkou a napříč opuštěnou parcelou si to hasí starý Číňan. Na sobě má starý slamák, modré džínsy, sako taktéž z džínoviny, na nohou těžké boty, z nichž jedna má podrážku tak odchlíplou, že mu pleská za chůze o zem. V ruce nese zakrytý košík. Obličej má vyhublý a snědý a zbrázděný rýhami jako sušená zvěřina, hnědé jsou i jeho staré, jakoby do hlubokých děr zasazené oči, dokonce i bělmo má hnědé. Zjeví se tu vždycky za šera, přejde ulici a dá se mezerou mezi biologickým ústavem a konzervárnou Hediondo. Pak přejde malou pláž a zmizí tam někde mezi piloty a ocelovými pilíři, jež nesou molo. Načež ho až do svítání nikdo nespatří.
Ale za svítání, když už jsou pouliční lampy zhasnuty, ale denní světlo má teprve přijít, vymotá se starý Číňan mezi piloty, přejde pláž a dá se přes ulici. Košík má teď těžký a crčí mu z něj voda. Jeho odchlíplá podrážka pleská po ulici. Stoupá do kopce, až dojde do další ulice, projde vrátky ve vysoké dřevěné ohradě a až do večera ho zase nikdo neuvidí. Lidé ve spánku zaslechnou pleskání podrážky a na okamžik se probudí. Takhle to chodí už po léta, ale nikdo si tu na Číňana ještě nezvykl. Někteří ho pokládají za boha, lidé velmi staří se domnívají, že je to smrt, a podle dětí je to prostě legrační starý Číňan, protože děti si vždycky myslí, že všechno staré a podivné je k smíchu. Nikdy si ho však nedobírají ani na něho nepokřikují, jak bývá zvykem, neboť ho obestírá jakýsi obláček strachu.
Jen jeden hezký a udatný desetiletý kluk ze Salinas si na starého Číňan…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.