Toulavý autobus

John Steinbeck
(Hodnocení: 2)

119 

Elektronická kniha: John Steinbeck – Toulavý autobus (jazyk: čeština)

Katalogové číslo: steinbeck18 Kategorie:

Popis

E-kniha John Steinbeck: Toulavý autobus

Anotace

Skupina velkoměstských turistů vystoupí z autokaru Na křižovatce rebelantů. Zdánlivě zde řidič zastavil jen aby jim pomohl načerpat duševní síly, a zatím se tu v celé nahotě projeví zmrzačené, plytké charaktery pasažérů, ať už to je číšnice Norma, bezduchý Pitchard a jeho frigidní žena, mladá dívka Mildred či agent Juana Chicoy, jinak majitel hostince a řidič místního autobusu. Zdá se, že jeho rebelantství je vzdorem člověka, který už nemá kam uniknout.

O autorovi

John Steinbeck

[27.2.1902-20.12.1968] Klasik světové prózy Jonh Ernest Steinbeck se narodil roku 1902 v kalifornském městečku Salinas. Byl jedním z největších nejen amerických, ale i světových spisovatelů a scénáristů. Jeho otec pocházel z Německa, do Kalifornie se přestěhoval v 16 letech. Matka pocházející z irské rodiny před sňatkem působila jako učitelka. Finanční poměry jeho rodiny nebyly příznivé a Steinbeck už jako školák...

John Steinbeck: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

Název originálu

The Wayward Bus

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

2 recenze Toulavý autobus

  1. A. Musílek

    Příběh sleduje skupinu cestujících ve starém, rozpadajícím se autobuse, který se vydává na cestu napříč Spojenými státy. Když dojde k poruše a je potřeba autobus opravit, každý z pasažérů na situaci reaguje odlišně, a nutno říct, že ne vždy pozitivně. Tato nečekaná událost poskytuje příležitost podrobně popsat jejich chování. Mezi cestujícími jsou lidé různých věkových kategorií a pohlaví, na první pohled „normální“ a „slušní“, ale jakmile se ocitnou tváří v tvář problémům, ukáže se jejich skutečná povaha. Nádherné vícevrstvé „komorní“ drama a sonda do lidských charakterů.

  2. Olina Krčmářová

    Kniha byla poutavá a plná detailních popisů. To je pro Steinbecka docela typické a věděla jsem tedy, co mohu očekávat. Nejvíce mě zaujalo sledování chování jednotlivých cestujících a jejich charakterů, ty jsou rozebrané vážně dobře. Steinbeck navíc vždy nabízí pohled i z jiného úhlu.

Přidat recenzi

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kapitola 18

Vyšli ze stodoly. “Podívej, už neprší a nad horami svítí slunce! Bude krásně!” zvolala Mildred.

Juan se usmál.

“Je mi báječně, abys věděl,” vzdychla. “Nádherně.“

“Hm,” zabručel.

“A tobě? Mohl bys mi podržet zrcátko? Tam uvnitř byla moc velká tma.” Sáhla do kabelky. “Tady máš. Kousek výš.” Rychle se přičísla, přepudrovala si obličej a namalovala se. Aby na sebe pořádně viděla, musela se do zrcátka dívat úplně zblízka. “Na padlou dívku jsem asi moc vyzývavá, co?“

“Vůbec ne,” řekl. “Mně se líbíš.“

“Jenom to? Nic víc?“

“To chceš, abych ti lhal?“

Zasmála se.

“Asi trochu jo. Ne, vlastně ne. Do Mexika mě nevezmeš, viď?“

“Ne.“

“Takže konec? Je po všem?“

“Jak to můžu vědět?” pokrčil rameny.

Vrátila zrcátko a rtěnku do kabelky a sevřela rty, aby se na nich růž rovnoměrně otiskla. “Omeť mi z kabátu tu slámu, prosím tě.“

Začal ji oprašovat a ona se mu pod rukou pomalu otáčela. “Víš, rodiče by to nikdy nepochopili,” pokračovala.

“Někdy si říkám, jestli jsem nevzešla z neposkvrněného početí. Než napadl první sníh, matka mě zasadila jako cibulku a pečlivě zakryla hlínou, pískem a kompostem.” Připadala si jako opilá.

“Takže do Mexika spolu nepojedeme. Co teda budeme dělat?“

“Vrátíme se zpátky, vytáhnem autobus a odjedem do San Juanu.” Pustil se po příjezdové cestě k vratům.

“Můžu tě chvíli držet za ruku?“

Podíval se na svůj amputovaný prst, nechal ji přejít a pak se k ní připojil z druhé strany, aby ho mohla vzít za pravičku.

“Ne,” řekla, “mně se líbí tahle.” Popadla ho za ni a začala mu hladkou kůži na useknutém konečku hladit prstem.

“To nedělej,” bránil se, “jsem z toho nervózní.“

Pevně mu sevřela d…