O Americe a američanech

Zachránce

Když jsem se poprvé setkal s Windsorem Drakem, byl večer

a pršelo. Přijel jsem do tábora sezonních dělníků, od kol auta mi odstřikovalo bláto. Do temnoty přede vybíhaly řady promočených, propršelých stanů. Provizorní kancelář byla k prasknutí přecpaná promoklými muži

a ženami, všichni se tam krčili pod střechou, a za stolem, zavaleným papíry, seděl Windsor Drake, drobný chlapík ve vlhkém rozdrbaném bílém obleku. Všichni kolemstojící na něj upírali pohled. Jen tam tak stáli

a dívali se na něj. Měl malý knírek, černé vlasy se stopami prvních šedin se mu ježily jako ostny vyděšeného dikobraza a ve velkých tmavých očích se mu zračila taková únava, že už snad ani nebyl ospalý, byl tak unavený, že by neusnul, ani kdyby k tomu měl postel a hlavně čas.

Měl jsem pro Windsora Drakea dopis. Těžko jsem se mohl namačkaným zástupem lidí prodrat, a tak jsem jim ho svěřil a oni si ho předávali, až ho konečně dostali až k němu. Přečetl si ho, vstal a řekl: “Pojďme do mojí chatrče, uvařím kávu.”

Dav se rozestoupil a nechal ho projít, deštěm jsme pak došli až k jeho chajdě. Kávu opravdu udělal, nestihli jsme ji ale pořádně dopít, protože

k nám z promočených stanů začaly přicházet zprávy. V táboře propukla epidemie – v zabahněném, zatopeném táboře. Tenhle tábor o dvou tisících duších už postihly všechny myslitelné zimní nemoci: spalničky a dusivé kašle, příušnice, zápaly plic a angíny. A tenhle drobný muž se to snažil všechno zvládnout. Musel. Kromě něj už tu byli jenom obyvatelé tábora. I kdyby chtěli pomoct, pro nedostatek vědomostí nemohli.

Chtěli jsme si tu kávu dopít. Přišel muž. Nepokoje v obývacím pokoji. Vyrazili jsme. Obývají pokoj sloužil jako oddělení spalniček. Na dekách leželo na zemi čtyřicet kropenatých dětí. V oknech byly také natažené deky, aby dětské oči ochránily před sluncem. Ve dveřích stála veliká žena s holými pažemi a přihlížela, jak se na ni z bláta venku chystá kdosi za-útočit. Dostala od Windsora instrukce, že nemá dovnitř pustit nikoho nenakaženého, a ke vzteku příbuzných a přátel, kteří byli zvyklí navštěvovat nemocné, se instrukcí skutečně držela. Vzpoura byla uklidněna, nebez…