Pláň Tortilla

7

Kterak se Dannyho přátelé do služeb dobra dali. Kterak se ujali nebohého Piráta.

Piráta potkala každý den spousta lidí. Někteří se mu smáli, jiní ho litovali. Nikdo se v něm však moc nevyznal a nikdo se mu příliš nepletl do cesty. Byl to chlap jak hora, široký v ramenou, s obrovitými zády a vousem jak křovisko. Chodil v modrých džínsách, modré košili a bez klobouku bos. Jen do města se vždycky obul. Kdykoliv se Pirát setkal s dospělou osobou, zúžily se mu oči a vloudil se do nich kradmý pohled zvířete, které by nejradši uteklo, kdyby se nebálo otočit se na tak dlouhou dobu k člověku zády. Pirátův výraz v obličeji přivedl montereyské paisany k přesvědčení, že jeho hlava co do vyspělosti silně zaostala za jeho tělem. Přezdívku Pirát dostal pro svoje vousisko. Každý den ho lidé viděli, jak tlačí trakař se smolným dřívím po ulicích tak dlouho, dokud neprodal celý náklad. V patách mu vždycky běželo pět psů, semknutých do jedné smečky.

Enrique se trochu podobal chrtovi, byť měl huňatý ocas. Pajarito byl hnědý a chundelatý a víc na něm nebylo vidět. Rudolph byl takový pes, o němž kolemjdoucí říkají: „Tohle je správňácký americký psisko.“ Fluff byl pinčlík a Seňor Alec Thompson měl nejblíž k teriérovi. Mašírovali za ním jako jeho mužstvo, měli před ním veliký respekt a velmi jim záleželo na jeho spokojenosti. Kdykoliv usedl, aby si na chvíli odpočal, všichni si mu chtěli sednout do klína a nechat se drbat za ušima.

Někteří lidé potkávali Piráta brzo ráno na Alvarado Street, jiní ho viděli, jak řeže smolná polena, další zas, jak prodává dříví na podpal, ale nikdo kromě Pilóna o něm nevěděl všechno. Jenom Pilón znal každého a o každém všechno věděl.

Pirát bydlel v opuštěném kurníku na dvorku jednoho opuštěného domku na Pláni Tortille. Byl by pokládal za troufalost bydlet rovnou v domě. Psi žili kolem něho a na něm, což Pirátovi vyhovovalo, neboť ho i za nejchladnějších nocí pěkně zahřáli. Když mu byla zima na nohy, stačilo, aby si je opřel o teplý bok Seňora Aleca Thompsona. Kurník byl tak nízký, že Pirát do něho musel lézt po čtyřech.

Každé ráno dlouho před rozedněním vylezl Pirát ze svého kurníku následován psy, ježícími srst a frkajícími v chladném vzduchu. Načež se všichni odebrali do Monterey a v jedné tamější uličce jim začala ranní šichta. V oné uličce byly zadní vchody čtyř nebo pěti restaurací. Pirát jimi vždycky pronikl do teplé, jídlem vonící kuchyně. Aniž by věděli proč, vtiskli mu kuchaři vždycky s reptáním do ruky balíček se zbytky jídla.

Jakmile Pirát vyšel z posledních dveří obtížen balíčky s jídlem, šel zpátky do kopce na Munroe Street, zalezl tam na jakýsi opuštěný pozemek, zatímco psi kolem něho poskakovali celí diví. Načež Pirát vybalil jídlo a nakrmil psy. Z každého balíčku si sám vzal krajíc chleba a něco masa, ale nevybíral si ty nejlepší kousky. Psi seděli kolem něho, nervózně se olizovali a v očekávání žrádla netrpělivě hrabali nohama. Nikdy se kupodivu o žrádlo nervali. Pirátovi psi se nikdy mezi sebou nerafali, t…