Slon a jeho strýček

12. kapitola

VE KTERÉ SI SLŮNĚ STÝSKÁ,
ŽE SE NENARODILO JAKO MOTÝL

Krtek se rozhodl, že vyhloubí past hned vedle své krtiny, a trvalo dost dlouho, než mu to Škarda rozmluvila.

„Nechci ti radit,“ radila, „ale past na slona se obyčejně dělá tam, kudy slon obyčejně chodí…“

„Chodí nechodí,“ durdil se Krtek, „já přece nebudu vrtat jámu, aby mi v ní někdo chodil!“

„Pěkně to tu hřeje,“ protáhla se kočka. „Na tom místečku, na které si myslím, je tma i v poledne…“

„Tak tam jdeme! Polední tma, to je moje.“

Hejno much se na Maršálčin pokyn seřadilo do dvojstupů a bzučelo naprázdno ve vzduchu.

„Poletem vlet!“ zavelela Maršálka a její peruť odstartovala.

Krtek se oklepal a následoval Škardu. Došli na stezku, která vedla ke Kukuřičnému vrchu. Nejužší místo stezky bylo z obou stran obklíčeno stromy. Slunce vesele svítilo, ale tady byl chládek, stín a přítmí.

„Co ty na to?“ zeptala se Škarda pyšně.

„Co by,“ řekl Krtek a promnul kus hlíny. „Zem je tu dobrá, žádný suchopár.“

A bez dalších řečí si označil kruh výkopu.

Škarda spokojeně odběhla. Začala snášet větve a drny na zakrytí jámy.

Krtek dvakrát hrábl a ztratil se mezi hroudami. Své řemeslo ovládal dokonale.

Chvíli před polednem byla past na Ríšu nastražena. Mouchy, které byly po celou dobu na stráži, dostaly pohov. Krtek se vyhrabal z jámy, svalil se na záda a točil prackama mlýnek. Škarda past se zjevným potěšením obcházela. Jáma byla pořádně hluboká a větvemi a drny zamaskovaná tak důmyslně, že nemohla vzbudit žádné podezření.

„A teď se nenápadně vytratíme,“ rozhodla Škarda. „Vraťte se domů. Svolám vás, až přijde čas!“

Prohnaná kočka si nevybrala právě tohle místo jen tak náhodou. Předpokládala, že Ríšovi bude divné, proč ho Mája nepřišla navštívit – a vydá se ji sám hledat.

A v tom se tedy nemýlila.

Ríša začal Máju postrádat hned po snídani. Měl ještě plnou hlavu svého motýlího snu a potřeboval se myšce svěřit. Ráno ji jen postrádal, ale před polednem už dostal o neposednou kamarádku strach.

A jakmile o ni dostal strach, už se nijak nerozmýšlel. Vypravil se starou stezkou na Kukuřičný vrch.

Stezka vedla od vysoké palmy křovinatým porostem na velikou louku, a odtud, dosti ostře vzhůru, do le…