Konzul v afrikánech

Čaj s náprstkem slivovice

Měl jsem doma v sychravém podzimu cizojazyčnou návštěvu z Ameriky. On a ona bydleli v kuchyni, vařili si grog, spali ve spacáku a nevadilo jim, že si prostě musím ráno ve své kuchyni – jejich ložnici – uvařit hrnek kafe a přečíst noviny. Zvykli si, že je budím, a mžourali do novin spolu se mnou. Znali jen dvě česká slova, a to Havel a rum. Udivovalo je, že s tím druhým se setkávají každý den v titulcích denního tisku.

„Nějaké problémy? Je rum pilířem vaší ekonomiky?“ ptali se. „Nejsou to signály směřující k prohibici?“

Zazubil jsem se na dívku jako Werichův vodník Čochtan: „Ráda rum? Já rád rum!“ – „Ach tak,“ usmála se, protože ráda grog.

Aby si však nemyslela, že Lidové noviny jsou nějaký rumový věstník, musel jsem ji uvést do problému. „Rum je tuzemský lihuplný nápoj, který se těší mezi domorodci oblibě, neboť se dá výrobně pořídit za babku – a třebas předražený, je dostupný i pro důchodce. Také se údajně vyváží, ale pro vývozce je mnohem výhodně…