Pravý výlet pana Broučka do Měsíce

Svatopluk Čech

59 

Elektronická kniha: Svatopluk Čech – Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: cech09 Kategorie: Štítek:

Popis

Svatopluk Čech: Pravý výlet pana Broučka do Měsíce

Anotace

Satirický výlet Matěje Broučka, komického šosáckého pražského měštana, na Měsíc.Pan Brouček je zámožný pan domácí na Starém Městě v Praze a je denním hostem hradčanské hospůdky "Na Vikárce". Jednoho večera poseděl "Na Vikárce" trochu déle a také víc popíjel, a když se vrací domů, vidí před sebou Prahu zalitou měsíčním svitem. Napadne ho, co četl a o čem vášnivě mluvil s hospodským "Na Vikárce" (bavili se o tom, jestli je měsíc obydlen). Zadívá se na měsíc, a jako by byl přitahován zvláštní přitažlivostí, vystoupí na zeď podél starých zámeckých schodů, odtud na střechu domku, ale pak už je opravdu tažen vzhůru, výše a výše, až dopadne na pevnou půdu – je na měsíci…

Svatopluk Čech – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

1

Jazyk

Vydáno

Žánr

, ,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Pravý výlet pana Broučka do Měsíce“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

VII.

(Rozjímání o měsíčankách a možném sňatku. – Strašlivý nápad. – Země v úplňku, v první a poslední čtvrti. – Jak dlouhá je cesta na měsíc. – Něžná vzpomínka na osiřelé nájemníky. – Měsíční hodiny. – Oběd jednou za čtyři neděle.)

 

Větrnou jízdou rozjímal pan Brouček za zády truchlivě zadumaného soudruha o nedávném dobrodružství a své krušné situaci.

„Ach, Broučku, Broučku,“ bědoval v duchu, „strašně jsi potrestán za to, žes v okamžiku zaslepení reptal na svůj osud pozemský. Země ti nebyla dobrá. Teď sedíš na něm, na tom svém krásném měsíci! Jsi tady už bůh ví jakou dobu a dosud js nezavadil ani o vrabčí stenýnko! A za to jsi viděl a slyšel tolik nesmyslů, že ti jde hlava kolem. Půjde-li to tak dále, změsíčatíš na konec sám. To s tou Ethereou je také čistá historie. Na zemi jsi měl s ženskými tolik let svatý pokoj a tady bys sobě hued první den udělal známost! A s takovou průsvitnou netýkavkou, která snad nemá na sobě ani lot poctivého masa – to by tak bylo něco! Ostatně kdož ví, jestli se ta pavučina opravdu do tebe nezamilovala. Ti měsíčané mají city právě tak pomatené jako rozum. A kdož ví, když tu s ženskými dělají takové orace, jestli si měsíčanky nevolí samy muže! Aby se tak dověděli, že jsem na zemi šlastně obeplul přístav manželství a spřáhli mne na stará kolena s některou náměsíčnicí! Mnoho by mne arci taková Etberea nestála: vypadá, jakoby se živila vzduchem, a trakař sedmikrásek a pampelišek na její toilettu bych dostal za pakatel. A kdyby mne omrzela, odfoukl bych ji ke všem rohatým!“

Ale pojednou pana Broučka zašly opět žerty. Oko jeho zabloudilo vzhůru na oblohu, na zářivý srp země, a rázem zvlhlo. Vzpomněl si, jak často, kráčeje z hostince domů, v růžové náladě pohlížel na zlatý, čtverácky se usmívající měsíček, jak ještě nedávno z Hradčan pohlížel na krásný úplněk. A tu probleskla mu hlavou strašná myšlénka.

Připamatoval si totiž kapitolu známé nám již knihy, kde bylo vyličeno, jak by vypadala naše země pozorovateli z měsíce.

Stálo tam, že měsíční den od půlnoci do půlnoci trvá 29 1/2 dnů pozemských, tedy skoro celý pozemský měsíc. Za tu dobu okazuje země měsíčanům (jsou-li jací, podotknul autor knihy ve své nevědomosti) tytéž čtyři proměny, které my pozemštané průběhem stejného času na měsíci pozorujeme, jenže v obráceném pořádku. Když mají totiž měsíčaně půlnoc, jest pro nás měsíc neviditelný čili v novoluní, ale oni vidi naši zemi v úplňku; když mají měsičané jitro, vidíme my měsíc v první čtvrti, ale oni zemi v poslední; o měsíční poledne máme my úplněk a měsíčané novozemí; za měsíčního večera jeví se nám luna v poslední čtvrti a měsíčanům země v první. Na posled spatřil pan Brouček měsíc v úplňku, na měsíci bylo tedy tehdáž poledne a novozemí; nyní však spatřuje z měsíce zem již v poslední čtvrti, je zde tudíž jitro a od oné doby uběhly tři čtvrtiny měsíčního dne, tedy více než tři pozemské neděle! A zatím minul na zemi – činžovní termin!

Hrozná ta myšlénka zasáhla pána Broučka jako blesk a málem by byl ulek…

Mohlo by se Vám líbit…