Dukla mezi mrakodrapy

New York – Detroit – Chicago

Dvakrát jsme putovali vzdušnou cestou New York – Chicago a pokaždé to bylo hezké. Nikoliv pro vyhlídku, Super Constellation nás vezl neustále v mracích, ale pro tu pohodu. Byl to takový oddech ve vzduchu, nikdo nemohl nikam odejít za povinnostmi, a tak jsme zas všichni pohromadě. Chlapci netrénovali a svorní vedoucí, Miloslav Tesař (Pardubičák) a Zdeněk Nýč (Hradečák), se nemuseli starat o letenky a obědy (v Chicagu nám ve třech restauracích odmítli dát tak velké množství obědů, aby se majiteli pronikavě nezvýšily daně).

Na cestu máme šunku; Masopust ji rozložil na sedadle, ukrajoval z ní kusy veliké jako krajíce chleba a rozesílal po naší fotbalové výpravě. Byl to nevídaný poklid; letoun občas vyplul nad mraky do průzračného nebe anebo se zas koupal v srpnovém dešti; kapky se nejdřív tříštily do dlouhých čárek na oknech a pak na nejdrobnější kapičky, jaké může vůbec oko spatřit. Někteří kluci četli a trenér s doktorem už končili třicátou partii dardy.

Během půldenního letu k pobřeží Kanady, kdy jsme mysleli na lov lososů a na Jacka Londona, byl čas spřátelit se s ostatními cestujícími a posádkou. Vzpomínali jsme na všechno možné a také na to, jak tu AC Sparta a SK Kladno kdysi jely pod námi vlakem. Hrály ve Spojených státech s americkými mužstvy, složenými převážně z výborných evropských hráčů. Sparta zde v roce šestadvacátém vyhrála šest zápasů; dvakrát remizovala a dvakrát prohrála, Kladno pětkrát zvítězilo, dvakrát hrálo nerozhodně a dvakrát prohrálo. Janda-Očko, Káďa, Kolenatý tu vybojovali veliké zápasy proti mužstvu všech hvězd – „All Stars“. Naposledy hrála v Chicagu zase proti novému „All Stars“ dvakrát – a vítězně – Rudá hvězda Bratislava.

V letadle píšeme pohledy. Francouzský fotbalista Raymond Kopa řekl, že čím je kdo známější, tím méně jich posílá. Ale p…