Cagliostro

DĚJSTVÍ TŘETÍ

Pokoj kanovníkův.

Výstup 1.

V pozadí krb, po jeho obou stranách dva obrazy v životní velikosti znázorňující staršího pána a mladou dámu.

KANOVNÍK (v ruce papíry): Tak tedy opět jednou předstupuji, zbožňovaná kněžno, před tvůj krásný obraz, pln radostné naděje. A touha, vzhlížející k tobě konečně smí od tvých rtů čekat malou útěchu! – Ještě mne trápí nejistota. Vidím před sebou ty drahé tahy (ukazuje na papíry),poznávám tvou ruku, tuším tvé city; ale jsou to posud jen povšechné zdvořilosti, ještě v těch listech nestojí nic z toho, po čem tak prudce toužím. – Pošetilče! a čeho se dožaduješ? – Není na tom dost, že vůbec píše? Že tobě tolik píše! A nebyl by už pouhý její podpis důkazem, že se její city změnily na tvůj prospěch? – Jakže, změnily? – Ne, nepotřebovala se měnit. Mlčela, když jsem byl ode dvora zapuzován; přetvařovala; ab…