Egmont

EGMONTŮV BYT

U stolu s papíry TAJEMNÍK; neklidně se zvedne

TAJEMNÍK: Pořád, ještě nejde a já už dvě hodiny čekám s perem v ruce a s papíry před sebou. A zrovna dnes bych rád tak brzy odešel. Půda mi hoří pod nohama! Samou nedočkavostí bych utekl. „Ať jsi tu přesně,“ nakazoval mi, než odešel; a teď nepřichází. Je tolik práce, do půlnoci nebudu hotov. Arci, někdy přimhouří oko, ale milejší by mi bylo, kdyby byl přísný a včas mne propouštěl. Pak bych si to už zařídil. Už jsou to dvě hodiny, co odešel od regentky; kdoví, koho to zas na cestě chytil. (Vstupuje Egmont.)

EGMONT: Jak to vypadá?

TAJEMNÍK: Jsem připraven a tři poslové čekají.

EGMONT: Dlouho jsem ti asi nepřicházel; že se tak mrzutě tváříš.

TAJEMNÍK: Abych vyhověl vašemu rozkazu, čekám tu již dlouho. Zde jsou listiny!

EGMONT: Doňa Elvira se na mne rozhněvá, uslyší-li, že jsem tě zdržel.

TAJEMNÍK: Ráčíte žertovat.

EGMONT: Ne, ne! Nestyď se! Máš dobrý vkus. Je hezká a mně je to docela vhod, že máš na zámku přítelkyni. Co je v dopisech?

TAJEMNÍK: Ledacos. Potěšujícího málo.

EGMONT: Tím lépe, že máme radost doma a nepotřebujeme na ni čekat zvenčí. Mnoho došlo?

TAJEMNÍK: Dost, a tři poslové čekají.

EGMONT: Pověz, co; to nejnaléhavější.

TAJEMNÍK: Naléhavé je všechno.

EGMONT: Jedno po druhém, jen rychle!

TAJEMNÍK: Hejtman Breda posílá relaci, co se dále sběhlo v Gentu a v okolí. Vzbouření už větším dílem ustalo. –

EGMONT: Píše asi ještě o jednotlivých nezbednostech a zbrklostech?

TAJEMNÍK: Ano! Ještě se leccos přihází.

EGMONT: Toho mne ušetř.

TAJEMNÍK: Ještě šest jich bylo zatčeno, že u Wervicqu strhli mariánskou sochu. Ptá se, má-li je dát pověsit jako ty předešlé.

EGMONT: Jsem věšení syt. Ať je dá zmrskat a pak ať táhnou.

TAJEMNÍK: Dvě z nich jsou ženy; taky zmrskat?

EGMONT: Těm ať dá výstrahu a pak ať je pustí.

TAJEMNÍK: Brink z Bredovy kumpanie chce se ženit. Hejtman doufá, že mu to zakážete. Píše, že u houfu je už tolik ženských, že, až vytáhnem, nebude to jako vojenský pochod, ale jako tažení cikánů.

EGMONT: Tomu to ještě projde! Je to krásný mladý chlap; jak jsem se loučil, snažně o to prosil. Ale pak to už nikomu nebude povoleno. Ačkoli je mi ze srdce líto, že těm chudákům, beztak zle trápeným, musím zapovídat, z čeho by měli nejhezčí vyražení.

TAJEMNÍK: Dva z vašich lidí, Seter a Hart, ublížili jednomu děvčeti, dcerce hostinského. Dostali ji o samotě a holka se jim neubránila.

EGMONT: Je-li to poctivá dívka a jestli ji znásilnili, ať je dá tři dni po sobě mrskat, a májí-li nějaký majetek, ať z něho zabaví tolik, aby holka měla na výbavu.

TAJEMNÍK: Jeden z cizích učitelů procházel tajně městem Comines a dopadli ho. Přisahá, že se ubírá do Francie. Podle vydaného rozkazu má být sťat.

EGMONT: Ať ho tiše dopraví na hranice a ať ho ujistí, že po druhé jen tak neuklouzne.

TAJEMNÍK: Psaní od vašeho výběrčího. Píše, že dochází málo peněz, příští týden prý sotva bude moci poslati požadovanou částku, tím povstáním prý se do všeho dostal naprostý zmatek.

EGMONT…