Cagliostro

Výstup 3.

PŘEDEŠLÍ bez dam.

HRABĚ: Nuž, rytíři a vy ostatní, teď předstupte vy. Odpustil jsem vám; vidím vás zahanbeny a má velkodušnost přenechává vašim vlastním srdcím trest i polepšení.

RYTÍŘ: Poznáváme tvou dobrotu, otcovský mistře.

HRABĚ: Přestoupíte-li však ještě jednou mé příkazy a neučiníte-li vše, abyste svou chybu napravili, nedoufejte již, že se vám kdy zjeví tvář Velkého kofty, nedoufejte, že kdy svlažíte své žíznějící rty u zdroje moudrosti. –

Nuž povězte, pochopili jste, co jsem vám svěřoval? – Kdy se má učeň oddávati svému rozjímání?

RYTÍŘ: V čas noční.

HRABĚ: Proč?

PRVÝ ŽÁK: Aby pociťoval tím živěji, že kráčí temnotou.

HRABĚ: Jakým nocem má dávati přednost?

DRUHÝ ŽÁK: Nocem, kdy obloha je jasná a třpytí se hvězdy.

HRABĚ: Proč?

RYTÍŘ: Aby nahlédl, že mnoho tisíc světel nedává ještě dostatečnou záři a aby v něm tím silněji procitala touha po jediném světle slunce.

HRABĚ: Kterou hvězdu má míti na očích před jinými?

PRVÝ ŽÁK: Hvězdu polárku.

HRABĚ: Co si při tom má představovati?

DRUHÝ ŽÁK: Lásku k bližnímu.

HRABĚ: Kterak se zove opačný pól?

PRVÝ ŽÁK: Láska k moudrosti.

HRABĚ: Mají tyto oba póly společnou osu?

RYTÍŘ: Arciže, jinak by to nebyly póly. Tato osa prochází nám s…