Dukla mezi mrakodrapy

Dukla se představuje v New Yorku

V loňském roce – ve druhém ročníku Mezinárodní ligy – vběhli poprvé na zdejší trávník Polo Grounds proti izraelskému mužstvu Petah Tikva. Nepřivítal je zdvořilostní potlesk, jak by se mohl někdo domnívat, ale pískot při hraní hymny a pokřiky z vysokých tribun:

„Táhněte domů!“

Znali vykřikování emigrantů z předchozího utkání na kanadském stadiónu Molson, kam jim los přiřkl úvodem tvrdé a technické hráče Crvené zvezdy, největšího dodavatele jugoslávského národního mužstva.

Jugoslávie posbírala po válce celou sérii titulů, na čtyřech olympijských hrách tři stříbrné a v Římě před rokem dokonce zlatou medaili. Crvena zvezda vyhrála veliký turnaj v Jižní Americe, hrála v New Yorku úspěšně v prvním ročníku, o prvenství ve skupině ji připravil vítěz turnaje Bangu. Letos chtěla první místo. Crvena zvezda měla zkušenosti s americkým sluncem a trávníkem, ale nejdřív musela porazit Duklu. Věřila si, v minulosti už Duklu dvakrát vyřídila.

Proto měla Dukla obavy z Crvené zvezdy a také z prvního zápasu, v podobném turnaji nesmírně důležitého. Buď se chytíte a dostanete vítr, anebo vám plachty splihnou a loď nepluje. Vejvoda s nimi dumal v hotelu Royal Embassy dvě hodiny nad plánem, jak na to jít. Jugoslávci mají znamenitého technika, jednoho z nejlepších útočníků světa Šekularace a skvělého Kostiče, narážečky a po nich sprinty. Tehdy slyšeli od Vejvody, aby nespoléhali na ofsajd, zdejší rozhodčí, ať McLean, nebo Betts, neumějí tolik co mužstva. Zkrátka, trenér nechtěl zanedbat žádnou maličkost.

Tenhle zápas, nesmírně těžký za umělého osvětlení, začal pro ně mizerně. Mujič stál hezkých pár metrů v ofsajdu, vůbec po něm nešli, postranní rozhodčí mával postavení mimo hru. Jugoslávec to kopl Koubovi do branky jen tak, aby se neřeklo. Hlavní rozhodčí ukázal na střed. Vejvoda na lavičce vzteky nadskakoval, právě tohle jim říkal, a oni to zrovna zvorají. Někdy mají hráči štěstí, že trenér nesmí během hry na hřiště, jinak by byl v některých chvílích daleko horší než soupeř. Raději se klidili od lavičky a koukali honem vyrovnat. Míč dostal Masopust, Jugoslávci mysleli, že přihraje. Pepík unikl sólovým slalomem a Vejvoda se po tomhle gólu trochu uklidnil.

Dukla zvětšovala tlak. Tlačila už loď z přístavu, strkali ji zatím hlavně zadáci, loď už plula, ale střelci se stále do toho pořádně neopřeli. Jugoslávci pocítili tlak, znervózněli, z dalších částí stadiónu se přidávaly hlasy starousedlíků:

„Dukla, tem…