Paní hostinská

Scéna 16.

Markýz a hrabě (vejdou prostředními dveřmi). Předešlí.

HRABĚ (na prahu): Co se děje?

MARKÝZ: Jaký to hluk?

FABRIZIO (tiše): Prosím, pánové, tiše, pan baron Ripafratta chce vypáčiti tyto dvéře.

KAVALÍR (venku): Otevři mi, nebo je vyrazím!

MARKÝZ (k hraběti): Což se zbláznil? Pojďte!

HRABĚ (k Fabriziovi): Tak mu otevřte. Chci také právě s ním si promluviti.

FABRIZIO: Otevru, ale prosím...

HRABĚ: Nebojte se, zůstaneme zde. (Fabrizio otevře kavalír vstoupí.)

KAVALÍR: U sta hromů! Kde jest?

FABRIZIO: Koho hledáte, pane?

KAVALÍR: Mirandolinu, kde jest?

FABRIZIO: Nevím.

MARKÝZ (stranou): Má nějaké pletky s Mirandolinou, nestojí to za řeč.

KAVALÍR: Zlotřilá, však já ji najdu! (Jde dále a uzří hraběte a markýza.)

HRABĚ: S kým se hádáte?

MARKÝZ: My jsme přece přátelé?

KAVALÍR (k sobě): Za zlato celého světa nesmí se dozvěděti o této mojí slabosti.

FABRIZIO: Co chcete, pane, od padronky?

KAVALÍR: Tobě po…