Doktor Živago

Boris Pasternak

139 

Elektronická kniha: Boris Pasternak – Doktor Živago (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: pasternak04 Kategorie: Štítky: , ,

Popis

Boris Pasternak: Doktor Živago

Anotace

Román Doktor Živago, dlouhá léta ve vlasti autora i u nás obestřený fluidem zakázaného, vyvolal rozruch a paniku hned v r. 1956, kdy jej Pasternak dopsal a nabídl k uveřejnění. Neuspěl. O rok později vyšel rusky v Itálii, zanedlouho pak italsky, anglicky, švédsky, norsky, francouzsky a německy. Roku 1958 byla spisovateli udělena Nobelova cena, kterou však byl donucen odmítnout… Jednotlivé části románu zachycují klíčové okamžiky života titulního hrdiny Jurije Živaga, spojené s významnými společenskými událostmi v Rusku: 1905 – ruská revoluce a stávky dělníků, první světová válka, revoluce 1917, porevoluční vývoj. Jako červená nit se románem vine láska, děj je rovněž prostoupen úvahami o smyslu života a umění. Mimořádnou roli sehrává v díle náhodná osudovost, která vstupuje do životů jednotlivých postav a vzájemně je propojuje. Podle románu byl r. 1965 natočen úspěšný film ověnčený pěti Oscary.

Boris Pasternak – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu

Доктор Живаго

Originál vydán

Jazyk originálu

Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Doktor Živago“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

18

   Konečně se také jednou pořádně vyspí. Poprvé po dlouhé době Jurij Andrejevič nepostřehl, jak usnul, sotva se natáhl na postel. Strelnikov u něho zůstal na nocleh. Jurij Andrejevič ho uložil ve vedlejším pokoji. V těch krátkých okamžicích, kdy se Jurij Andrejevič probouzel, aby se obrátil na druhý bok nebo aby si přitáhl pokrývku, která sklouzla na podlahu, cítil osvěžující sílu zdravého spánku a s rozkoší znova usínal. V druhé polovině noci se mu začaly zdát krátké, rychle se střídající sny z dětských let, jasné a plné drobností, které mohl snadno pokládat za skutečnost.

Tak například matčin akvarel italského přímoří, který ve snu visel na zdi, se pojednou utrhl, spadl na podlahu a třeskot rozbitého skla Jurije Andrejeviče vzbudil. Otevřel oči. Ne, muselo to být něco jiného. To nejspíš Antipov, Lařin manžel, Pavel Pavlovič, příjmením Strelnikov, zas plaší na Šuťmě vlky, jak říká Vakch. Ale kdepak, co je to za nesmysl. No jistě, ze zdi se utrhl obraz. Leží tu ve střepech na podlaze – ubezpečil se ve snu, který se mu vrátil a pokračoval.

Probudil se a bolela ho hlava, poněvadž spal příliš dlouho. Až za chvíli si uvědomil, kdo je a kde je, v kterém světě.

Po…