Kapitula: Duna

Frank Herbert
(Hodnocení: 3)

134 

Elektronická kniha: Frank Herbert – Kapitula: Duna (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: herbert06 Kategorie:

Popis

E-kniha Frank Herbert: Kapitula: Duna

Anotace

Poslední šestý díl slavného sci-fi cyklu Duna je barvitým obrazem konfliktu dvou řádů na ústřední planetě Bene Gesseritu – Kapitule, s bohatým dějem a hlubokým filozofickým podtextem. Sesterstvo zde pokračuje ve svém zápase o zachování základních zásad někdejší Duny, za uchování mravních hodnot a lidskosti. Tvrdý a komplikovaný boj vede proti zlu, násilí a intrikám reprezentovaným zejména společenstvím kolem Pavoučí královny. V konečném střetu mezi řády přichází Matka představená Sesterstva o svou fyzickou existenci a novou vůdkyní sjednoceného společenství se stává její bývalá zajatkyně Murbella. Část Sesterstva však prchá, rozhodnuta začít nový život.

O autorovi

Frank Herbert

[8.10.1920-11.2.1986] Úspěšný a uznávaný americký spisovatel a jeden z nejoriginálnější představitelů sci-fi Frank Herbert se narodil roku 1920 v Tacomě ve státě Washington. Střední školu ukončil v roce 1938. Než se stal Herbert profesionálním spisovatelem, kterým chtěl vždy být, byl člověkem mnoha řemesel. Po řadu let se (již od svých 19 let) na západním pobřeží Spojených států živil jako reportér...

Frank Herbert: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

6

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu

Chapterhouse: Dune

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

3 recenze Kapitula: Duna

  1. Radomír Čáslav

    Duna je bez pochyb klasikou – ekologické, politické a filozofické vrstvy jsou skvělé. Avšak jazyková stylizace z poloviny 60. let a velké množství názvosloví občas odvádí pozornost. Mladším čtenářům může přijít náročnější.

  2. Helena Nováková

    Duna mě naprosto pohltila svým komplexním světem – od vyprahlé planety Arrakis až po spletité intriky mezi šlechtickými rody. Herbert precizně staví ekosystém, jehož hloubka mi brala dech – voda se tu stává cennější než zlato. Paulova cesta od syna vévody k vůdci Freemenů je fascinující metaforou o moci, víře a zradě. Přesto místy citelně zpomalí děj, což může novým čtenářům připadat těžkopádné, ale časem to oceníte, zvláště při dalším čtení (aspoň já se k téhle sérri pořád ráda vracím). Každopádně pokud chcete náročnější a přitom poutavý román, který vám nechá přemýšlet o politice, náboženství a ekologii – tady je.

  3. Jakub Šimek

    Hloubka a rozměr světa Duny je ohromující, ale pomalejší pasáže vyžadují trochu trpělivosti, což platí víceméně o celé sérii.

Přidat recenzi

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Missionaria protectiva se řídí touto stěžejní koncepcí: Cílevědomá výuka širokých mas. V našem přesvědčení je pevně zakořeněno, že cílem argumentace má být změna povahy pravdy. V těchto otázkách dáváme přednost použití moci před silou.

KODEX

 

Pro Duncana Idaha nabral život na nelodi od adventu jeho vize a vhledu do chování Ctěných matre podobu jakési podivné hry. Tegův vstup do hry byl záludný tah, nejen nasazení nového hráče.

Ráno stál u svého terminálu a nacházel paralely této hry ve svém vlastním dětství na benegesseritské pevnosti na Gammu se stárnoucím bašárem coby učitelem zbraní a ochráncem.

Výuka. To bylo hlavní téma. Stejně jako tehdy, tak i teď. A strážci, na nelodi většinou nevtíraví, zato všudypřítomní, stejně jako tehdy na Gammu. Nebo jejich monitorovací zařízení, umně maskované interiérem. Na Gammu se jim naučil unikat. Tady se Sheeaninou pomocí své úniky pozdvihl na úroveň umění.

Aktivita kolem něj se omezovala na "šum v pozadí". Stráže neměly zbraně. Tvořily je většinou Ctihodné matky a několik starších akolytek. A tak byly přesvědčené, že zbraně nepotřebovaly.

Některé prvky nelodi přispívaly k iluzi svobody, hlavně svým rozměrem a složitostí. Loď byla velká, jak velká je, to nedokázal určit, ale měl přístup na mnoho palub a chodeb, které se táhly na vzdálenost více než tisíc kroků.

Dráhy a tunely, dopravní vedení se závěsnými gondolami, skluzavkami a výtahy, klasické chodby a široké koridory s padacími dveřmi, které se na dotek se syčením otevřely (nebo neotevřely: Zákaz vstupu!) - to všechno mohl uložit do paměti, udělat z toho své soukromé hájemství, zcela odlišné od toho, jak to viděli jeho strážci.

Energie potřebná k dopravení lodi k povrchu planety a jejímu udržování byla svědectvím velkých obětí. Sesterstvo nemohlo své výlohy vyčíslit běžným způsobem. Kontrolor benegesseritské pokladny neprováděl jen monetární transakce. Solar a jiné srovnatelné měny pro Bene Gesserit nebyly. Ten počítal s lidmi, s potravinami, se splátkami trvajícími i tisíc let, splátkami častokráte jak materiálními, tak věrnostními.

Zaplať, Duncane! Žádáme splacení tvého úpisu!

Tato loď nebyla jen vězením. Napadalo ho několik mentatských obrazů. První: byla to laboratoř, ve které se Ctihodné matky pokoušely přijít na způsob, jak anulovat schopnost nelodi mást lidské smysly.

Herní plocha nelodi - hádanka a bludiště. To všechno k udržení tří zajatců? Ne. Musely tu být ještě další důvody.

Tato hra měla skrytá pravidla, některá z nich se dala pouze tušit. Když do ní vstoupila Sheeana, přišlo mu to, jako by nalezl spoluhráče. Věděl jsem, že bude mít své vlastní plány. Bylo to zřejmé, když začala praktikovat techniky Ctěných matre. Aby zdokonalila mé učně!

Sheeana chtěla důvěrné informace o Murbelle a mnoho dalších - jeho vzpomínky na ty, které za svých životů poznal, hlavně na Tyrana.

A já chci informace o Bene Gesseritu.

Sesterstvo mu poskytovalo minimální možnosti k aktivitě. Nutilo ho k posilování jeho mentatských schopností. Nenacházel se ve středu problému, který cítil za branami lodi. Jeho nadmíru zajímavé útržky se k němu dostaly, až když mu Odradová dala svými otázkami nahlédnout do povahy jejich dilematu.

Dost k nastolení nových premis? Ne bez přístupu k datům, která mu jeho terminál odmítal zobrazit.

I to byl jeho problém, čert aby je vzal! Vězel v krabici uvnitř jejich krabice. V pasti byli všichni.

Odradová stála jednou odpoledne, asi před týdnem, u jeho terminálu a dobromyslně ho ujišťovala, že informační zdroje Sesterstva jsou mu "zcela otevřené". Stála přímo zde, ledabyle opřená zády o pult, ruce složené na prsou. Její podoba s dospělým Milesem Tegem byla někdy až zarážející. Dokonce i ta její potřeba (nebo to bylo nutkání?) při mluvení stát. A židlopsy také neměla ráda.

Uvědomoval si, že její motivy a úmysly chápe jen velice slabě. Nevěřil jim však. Ne po Gammu.

Posloužil jim tehdy jako návnada. Mohl mluvit o štěstí, že z něj nezbylo to co z Duny - mrtvá slupka. Vyjedená Bene Gesseritem.

Když se oddával takovýmto trudným myšlenkám, sedával zabořený do křesla u terminálu. Někdy tak proseděl celé hodiny, nehybný, pokoušeje se v duchu obsáhnout ohromné informační zdroje lodi. Palubní systém dokázal identifikovat každou osobu, která se na lodi nacházela. Takže se jedná o automatické monitorování. Systém musel vědět, kdo mluví, kdo co potřebuje či kdo si osobuje dočasné velení.

Letové okruhy odolávaly jeho snahám dostat se do zapovězených oblastí. Byly odpojené? To mu tvrdily jeho strážkyně. Věděl, že klíč leží ve způsobu, kterým systém identifikoval osoby, které se napojily na jeho okruhy.

Pomohla by Sheeana? Bylo riskantní jí příliš důvěřovat. Když ho někdy pozorovala za terminálem, připomínala mu Odradovou. A Sheeana je její žačka. Ta myšlenka mu přinesla vystřízlivění.

Proč se zajímaly o to, jakým způsobem palubní systém využíval? Jako kdyby to nevěděly!

Během třetího roku zde docílil, aby systém uložil jeho data; udělal to pomocí vlastního klíče. Aby oklamal transoči, udělal to zcela nepokrytě. Uložení dat pro pozdější použití, ovšem se zašifrovaným druhotným obsahem. Pro mentata hračka, užitečný trik k prozkoumání možností palubního systému. Udělal to tak, aby se jeho data při neoprávněné editaci vymazala bez možnosti pozdější obnovy.

Ano, vzbudil podezření Bellondové, ale když se ho na to zeptala, odpovědí jí byl jeho úsměv.

Skryl jsem tam svoji minulost, Bell. Mé gholské životy - všechny do jednoho, i ten první, ne-gholský. Důvěrné postřehy o zážitcích: smetiště palčivých vzpomínek.

Seděl u terminálu a zažíval smíšené pocity. Pálily ho řetězy. Ať už byly rozměry a možnosti jeho vězení jakkoli velké, bylo to stále jen vězení. Jednu dobu si byl vědom, že by z něj pravděpodobně dokázal uniknout, ale držela ho tu Murbella a jeho rostoucí znalosti o problémech Bene Gesseritu. Cítil se stejně tak vězněm svých myšlenek, jako vězněm tohoto důmyslného systému, reprezentovaného jeho strážkyněmi a tímto monstrózním zařízením. Ničím jiným tato loď samozřej…

Mohlo by se Vám líbit…