Kacíři Duny

Nemáme před sebou nový stav hmoty, ale nově poznaný vztah mezi vědomím a hmotou, který nám poskytuje přesnější vhled do mechanismu předvídání. Věštec formuje představový vnitřní svět, aby vytvořil nové vnější možnosti ze sil, kterým nerozumíme. Není třeba tyto síly pochopit dřív, než je použijeme k formování fyzického vesmíru. Staří kováři také nepotřebovali rozumět molekulární a submolekulární struktuře svého železa, bronzu, mědi, zlata a cínu. Vymysleli si mystické síly, jimiž popisovali neznámé, a mezitím dál pracovali ve svých kovárnách a oháněli se kladivy.

MATKA PŘEDSTAVENÁ TARAZOVÁ, ARGUMENTACE V RADĚ

Prastará stavba, v níž Sesterstvo skrývalo svou Kapitulu, archivy a kanceláře toho nejvyššího vedení, nevydávala v noci pouhé zvuky. Hluk se spíš podobal signálům. Odradová se za mnoho let svého působení tady naučila těm signálům rozumět. Konkrétně tenhle zvuk, to namáhavé skřípání, to byl dřevěný trám v podlaze, který nebyl vyměněn nějakých osm set let. V noci se smršťoval a vydával takovéto zvuky.

S podobnými signály jí ostatně pomáhaly i vzpomínky Tarazové. Nebyly ještě plně integrované, na to bylo příliš málo času. Teď v noci a v pracovně Tarazové využívala Odradová pár volných chvil k tomu, aby v integraci pokračovala.

Dar a Tar konečně jedno tělo a jedna duše.

To byla jednoznačně poznámka Tarazové.

Zabývat se Zděděnými vzpomínkami znamenalo existovat v několika rovinách zároveň, a některé z nich byly velmi hluboko, ale Tarazová zůstávala blízko u povrchu. Odradová se ponořila hloub do svých mnoha existencí. Za chvíli už rozeznávala já, které právě teď dýchalo, ale bylo vzdálené, kdežto jiná já po ní chtěla, aby se vrhla do všeobjímajících představ, dokonalých až po vůně, doteky, city - do originálů, které se nedotčeny uchovaly v jejím vlastním vědomí.

Je to zneklidňující snít sny někoho jiného.

Zase Tarazová.

Tarazová, která hrála tak nebezpečnou hru, že do ní vsadila budoucnost celého Sesterstva! Jak pečlivě načasovala "náhodný" únik informace, z nějž se děvky dozvěděly, že Tleilaxané do gholy vložili nebezpečné schopnosti! A útok na Pevnost na Gammu potvrdil, že se ta informace dostala, kam měla. Ovšem brutální charakter toho útoku Tarazovou varoval, že má jen velmi málo času. Děvky by určitě shromáždily dost sil k totálnímu zničení celé Gammu - jen aby zlikvidovaly toho jediného gholu.

Tolik toho záviselo na Tegovi.

Ve své vlastní směsici Zděděných vzpomínek viděla i bašára - otce, kterého nikdy skutečně neznala.

Vlastně jsem ho neznala ani na konci.

Nořit se do těchto vzpomínek může být oslabující, ale nemohla uniknout nárokům té lákavé zásobárny.

Odradová přemýšlela o Tyranových slovech: "To strašné pole mé minulosti! Odpovědi vyletují jako vyplašené hejno zatemňující oblohu vzpomínek, jimž nemohu uniknout."

Odradová se držela těsně pod hladinou jako plavec.

Velmi pravděpodobně mě nahradí, uvažovala dál. Možná mi dokonce budou spílat. Bellondová rozhodně nebude nijak nadšeně souhlasit s touhle změnou ve velení. Ale na tom nezáleží. To jediné, co musí zajímat je všechny, je přežití Sesterstva.

Odradová vyplula ze Zděděných vzpomínek a zvedla pohled k potemnělému výklenku, kde bylo možno v slabém světle lumin rozeznat bustu ženy. Z busty byla teď vidět jen nejasná silueta, ale Odradová tu tvář dobře znala: Chenoehová, ochranný symbol Kapituly.

"Jen pouhou milostí Boží…"

Každá Sestra, která přežila melanžovou agonii (což se Chenoehové nepodařilo), říkala nebo si myslela totéž, ale co to doopravdy znamenalo? Pečlivé šlechtění a pečlivý výcvik vytvářel dostatečné množství úspěšných. Kde v tom byla jaká ruka Boží? Bohem rozhodně nebyl ten červ, kterého přivezli z Rakis. Byla Boží přítomnost pociťována jen prostřednictvím úspěšných členek Sesterstva?

Stávám se obětí přetvářky své vlastní missionarie protectivy!

Věděla, že podobné myšlenky a otázky byly v této místnosti vysloveny už nesčetněkrát. Zbytečně! Ale přesto se nedokázala přimět k tomu, aby tu ochrannou bustu odstranila z výklenku, kde už tak dlouho odpočívala.

Nejsem pověrčivá, řekla si. Nenechám se ovlivňovat. Tohle je záležitost tradice. Takové věci mají pro nás dobře známou hodnotu.

Moje busta určitě nikdy nebude takhle uctívána.

Myslela na Waffa a jeho Tvarové tanečníky, kteří spolu s Milesem Tegem zahynuli při strašné zkáze Rakis. Nemělo cenu přemílat v mysli krvavé ztráty, které utrpělo staré Impérium. Bylo lepší myslet na to, jak takové zbytečné násilí Ctěných matre posiluje touhu po odplatě.

Teg to věděl!

Nedávno skončené zasedání rady se vyčerpaně rozešlo bez konkrétních závěrů. Odradová považovala za štěstí, že se jí podařilo odvrátit pozornost k několika bezprostředním problémům, na nichž záleželo všem.

Tresty: Těmi se zabývaly dlouho. Historické precedenty doplnily analýzy Archivů do uspokojivé podoby. Ty, kdo se spolčili se Ctěnými matre, čekalo pár otřesů.

Iks se nepochybně přeceňuje. Nemá nejmenší ponětí, jak ho může konkurence z Rozptylu zničit.

Gilda bude odstavena a donucena draze zaplatit za melanž i za přístroje. Gilda a Iks, navzájem propojené, také společně padnou.

Rybí mluvčí je v podstatě možno ignorovat. Už teď jsou jen satelity Iksu a stávají se součástí minulosti, kterou lidstvo brzo opustí.

A Bene Tleilax. No samozřejmě, Tleilaxané. Waff podlehl Ctěným matre. Nikdy to nepřipustil, ale bylo to jasné. "Jen jednou a s mými vlastními Tvarovými tanečníky."

Odradová se nevesele usmála, protože si vzpomněla na hořký polibek svého otce.

Nechám postavit další výklenek, pomyslela si. A dám udělat ještě jednu bustu: Miles Teg, velký kacíř!

Ovšem Lucillino podezření o Milesi Tegovi bylo zneklidňující. Nabyl přece jen ke konci předzvěstného smyslu a byl schopen vidět nekoráby? No, Genetické mistryně mohou tato podezření prozkoumat.

"Zakopaly jsme se!" tvrdila Bellondová.

Všechny znaly význam toho slova: stáhly se do opevněné pevnosti, aby tam přečkaly dlouhou noc děvek.

Odradová si uvědomila, že Bellondovou nemá ráda, že jí vadí, jak se občas chechtá, až ukaz…