Doktor Živago

Boris Pasternak
(Hodnocení: 5)

6,39 $

Elektronická kniha: Boris Pasternak – Doktor Živago (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: pasternak04 Kategorie: Štítky: , ,

Popis

E-kniha Boris Pasternak: Doktor Živago

Anotace

Román Doktor Živago, dlouhá léta ve vlasti autora i u nás obestřený fluidem zakázaného, vyvolal rozruch a paniku hned v r. 1956, kdy jej Pasternak dopsal a nabídl k uveřejnění. Neuspěl. O rok později vyšel rusky v Itálii, zanedlouho pak italsky, anglicky, švédsky, norsky, francouzsky a německy. Roku 1958 byla spisovateli udělena Nobelova cena, kterou však byl donucen odmítnout… Jednotlivé části románu zachycují klíčové okamžiky života titulního hrdiny Jurije Živaga, spojené s významnými společenskými událostmi v Rusku: 1905 – ruská revoluce a stávky dělníků, první světová válka, revoluce 1917, porevoluční vývoj. Jako červená nit se románem vine láska, děj je rovněž prostoupen úvahami o smyslu života a umění. Mimořádnou roli sehrává v díle náhodná osudovost, která vstupuje do životů jednotlivých postav a vzájemně je propojuje. Podle románu byl r. 1965 natočen úspěšný film ověnčený pěti Oscary.

O autorovi

Boris Pasternak

[10.2.1890-30.5.1960] Ruský prozaik, básník a překladatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Boris Pasternak se narodil roku 1890 v Moskvě, v rodině významného malíře Leonida Pasternaka. V dětství projevoval výtvarné a hudební nadání, které uplatnil také v literatuře. Té se věnoval celý svůj život. Univerzitní studia filozofie a literatury absolvoval v Moskvě a v Marburgu. Za román Doktor Živago uveřejněný roku...

Boris Pasternak: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu

Доктор Живаго

Originál vydán

Jazyk originálu

Formát

ePub, MOBI, PDF

5 recenzí Doktor Živago

  1. Vladimír Nekonečný

    Doktor Živago je mistrovské dílo, které nabízí hluboký pohled do duše ruského intelektuála zmítaného v bouřlivých časech. Pasternakova schopnost propojit osobní osudy s velkými historickými událostmi je obdivuhodná. Jazyk je poetický, postavy komplexní a dějová linie, ač náročná, odměňuje pozorného čtenáře bohatými myšlenkami a emocemi. Pro každého, kdo se zajímá o ruskou historii a literaturu, je tato kniha nezbytností.

  2. Anna Jistebnická

    Doktor Živago mi připomněl, jak silně může literatura odrážet lidské osudy i celou dobu. Četla jsem ho po letech znovu a znovu mě zasáhlo, jak poeticky Pasternak píše o životě, o utrpení, ale i o naději. Líbilo se mi, že Jurij není žádný hrdina, ale obyčejný člověk, který se snaží žít a milovat v těžkých časech. Místy mi to přišlo rozvleklé, ale zároveň chápu, že ta určitá pomalost k takovému dílu patří. A poezie na konci? Krása. Pro mě silná a dojemná četba.
    Dala bych spíš 4 a půl hvězdičky, kdyby to šlo.

  3. Lenka Novotná

    Příběh lásky mezi Živagem a Larou mě dojal. Je to silný a tragický vztah na pozadí těžkých časů. I když některé části byly náročné na čtení, emocionální hloubka příběhu mě fakt vzala.

  4. Šimon Kladenský

    Z literárního hlediska je Doktor Živago fascinujícím příkladem románu, který se vymyká klasickým narativním strukturám. Pasternak klade důraz na jazykovou obrazotvornost a filosofickou rovinu, čímž vytváří text, který je více než jen příběh – je to meditace o životě, lásce, smrti a umění. Rozvolněná kompozice může být náročná, ale zároveň umožňuje čtenáři ponořit se do světa postav s nebývalou hloubkou. Ocenil jsem i způsob, jakým Pasternak skrze Jurije reflektuje vlastní vnitřní zápasy. Kniha pro náročného čtenáře, který hledá víc než jen děj.

  5. Božena Kvídová

    Kniha Doktor Živago je napsaná krásným jazykem (a Zábranův překlad je výborný), ale pro mě byla místy až příliš složitá a zdlouhavá. Občas jsem se ztrácela se v množství postav a historických událostí. Je k tomu třeba přistupovat tak, že to není úplně odpočinkové čtení, ale na druhou stranu naprosto chápu, proč je tahle kniha považována za klasiku.

Přidat recenzi

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

15

   Blouznil dva týdny, skoro bez přestávky. Zdálo se mu, že mu na psací stůl postavila Toňa dvě Sadové, zleva Karetnou, zprava Triumfální, a přesunula k nim stolní lampu s ostrým, pronikavě oranžovým světlem. Na ulicích se rozsvítilo. Dá se pracovat. A on píše.

Píše se zápalem a neobvyklým zdarem to, co vždycky chtěl a dávno měl napsat, ale nikdy nedokázal – teprve teď mu to jde. A jen občas ho ruší jakýsi chlapec s úzkýma kirgizskýma očima, v rozepjatém sobím kožichu, jaké se nosí na Sibiři nebo na Urale.

Je naprosto jasné, že ten chlapec je přízrak smrti, nebo – řekněme to jednoduše – jeho smrt. Ale jak může být jeho smrt, když mu pomáhá psát poému, copak mu může být prospěšná smrt, copak mu může být smrt nápomocná?

Nepíše poému ani o vzkříšení, ani o uložení do hrobu, ale o dnech, které uplynuly mezi jedním a druhým. Píše poému Zmatení.

Cht…