Sluha dvou pánů

Scéna 7

FLORINDO, jak právě přicestoval; s NOSIČEM, který nese na zádech kufr. TRUFFALDINO.

NOSIČ: Povídám, že to dál už neutáhnu. To je váha! Už mám jazyk až na zem!

FLORINDO: Tuhle už je hostinec – nebo aspoň zájezdní hospoda. Těch pár kroků tě snad už nezabije!

NOSIČ: Pomoc, nebo s tím seknu!

FLORINDO: Vždyť jsem ti říkal, že to neuneseš! Není v tobě kouska síly! (Rovná NOSIČI kufr na ramena.)

TRUFFALDINO (prohlíží si NOSIČE; k sobě): Tady by mohlo kápnout pár šoufků. (K FLORINDOVI.) Přejete si něco, pane? Můžu vám něčím posloužit?

FLORINDO: Pomozte mi dopravit ten kufr do hostince, kamaráde.

TRUFFALDINO: Hned to bude, jen se spolehněte. Koukněte, to se dělá takhle – Vypadni! (Chytne kufr, naloží si jej na ramena a praští NOSIČE, až NOSIČ upadne na zem.)

FLORINDO: Jen mu to ukaž!

TRUFFALDINO: Tohle že je nějaká tíha? (Vejde s kufrem do hostince.)

FLORINDO (k NOSIČI): Tak to vidíš!

NOSIČ: Já na to nemám figuru, já jsem na to moc deligátní. Já to dělám jen z dešperace. Ještě můj táta býval taky nóbl člověk a to se nezapře.

FLORINDO: Co dělal?

NOSIČ: Stahoval kůži z toho, kdo se dal.

FLORINDO (k sobě): Leda to! (Chce jít do hostince.) Můž…