Snoubení nebe a pekla

Pamětihodná vidina II

Proroci Izaiáš a Ezechiel obědvali se mnou a já otázal jsem se jich, jak se odvážili tak prostě tvrdit, že Bůh k nim mluvil, a zda se tedy neobávali, že budou špatně pochopeni a že se tak stanou příčinou podvodu.

Izaiáš odpověděl: "Neviděl jsem Boha, ani jsem žádného konečným tělesným postřehem neslyšel; ale mé smysly objevily nekonečno v každé věci, a jelikož jsem pak byl přesvědčen a zůstávám si tím jist, že hlas spravedlivého hněvu je hlasem Božím, nedbal jsem důsledků, nýbrž jsem psal."

Pak jsem se otázal: "Což pevné přesvědčení, že věc je taková, ji opravdu takovou činí?"

On odpověděl: "Všichni básníci věří, že je tomu tak, a v dobách představivosti takovéto pevné přesvědčení hýbalo horami; avšak je mnoho lidí, kteří nejsou schopni pevného přesvědčení o ničem."

Tu pravil Ezechiel: "Filosofie východu učila prvním zásadám lidského postřehu: někteří zase jinou: my z Izraele učili jsme, že Básnický genius (jak vy to nyní nazýváte) byl první zásadou, a všechny ostatní byly více méně odvozovány, což byla příčina našeho pohrdání kněžímy a filosofy jiných zemí a našeho proroctví, že se o těch všech bozích konečně ukáže, že mají svůj původ v našich a že jsou podřízeni Básnickému géniu: on to byl, po němž náš veliký básník, král David, tak žhavě toužil a jejž tak nadšeně vyzýval, říkaje, že jím přemůže nepřítele a ovládne království; a my jsme tak milovali svého Boha, že jsme jeho jménem proklínali všechna božstva okolních národů a tvrdili, že se vzbouřili: z takovýchto názorů počal prostý lid mysleti, že nakonec všichni národové budou poddáni židům."

"Toto," pravil, "jako každé pevné přesvědčení, se uskutečnilo; neboť všichni národové věří v židovský zákon a modlí se k ži…