První kniha džunglí

TÚMÉ, MILÁČEK SLONŮ

Nezapomínám, čím jsem byl. Já pout a řetězů jsem syt.
Nezapomínám na svou dávnou sílu a volnost v lese.
Za otep třtiny cukrové už nechci otročit.
Vrátím se k druhům do hor, tam všechno líp se snese.

Já půjdu třeba celou noc až do ranního svítání
tam, kde mé svěží vítr zulíbá a voda obejme,
že zapomenu na své okovy a hrotu bodání —
tam, kde dosud volné žijí druzi a družky dávné mé.

Celých sedmačtyřicet let sloužil Kálá Nág, což znamená Černý had, indické vládě všemi způsoby, jak jen slon sloužit může. Když ho chytili, bylo mu dobrých dvacet let, a tak mu teď táhlo na sedmdesátku — a to je u slona zralý věk. Ještě si vzpomínal, jak s širokým koženým polštářem na čele tlačil dělo uvízlé v hlubokém bahně. Bylo to před afgánskou válkou r. 1842 a tehdy ještě nebyl v plné síle. Ještě než mu vypadly mléčné kly, od matky Rádhy Pjárí — rozmilé Rádhy, chycené zároveň s ním — slýchal, že bázlivého slona nejspíš něco zlého potká. Brzy se Kálá Nág přesvědčil, že měla pravdu; když před ním prvně vybuchl granát, zavřískl a uskočil rovnou do hromady naskládaných pušek a kdejaké měkké místečko na těle měl popíchané od bajonetů. Nebylo mu ještě pětadvacet a už se nebál ničeho, byl z něho nejoblíbenější a nejhýčkanější slon ve službách indické vlády. Na pochodu severní Indií nosil stany, dvanáct set liber těžké stany. Parním jeřábem ho spustili na loď a mnoho dní se plavil přes vodu a potom tahal na hřbetě hmoždíř v neznámé skalnaté zemi daleko od Indie. V Mandele viděl císaře Theodora na márách. Pak se zas na parníku vrátil; vojáci říkali, že by měl dostat habešskou válečnou medaili. Za deset let potom viděl, jak jeho sloní druhy hubí zima, hlad, padoucnice a úžeh v místě zvaném Ali Masdžid. Potom ho zas poslali tisíce mil na jih do dřevařské ohrady v Moulmeinu; tam tahal a skládal na hromady týkové kmeny. Div tam nezabil jedno neposlušné slůně, které se vyhýbalo.

Od tahání dřeva ho poslali s desítkami slonů, zvlášť k tomu vycvičených, pomáhat při chytání divokých slonů v Gáróských horách. Indická vláda si slony přísně chrání. Celý jeden vládní úřad se věnuje jen nahánění, chytání a krocení slonů a pak je rozesílá po celé zemi, jak je kde potřebují na práci.

Kálá Nág měl v plecích dobrých deset stop. Kly mu usekli na pouhých pět stop a na konci je stáhli měděnými pásy, aby se mu nerozštíply, ale Kálá Nág dokázal s těmi pahýly víc než necvičený slon s kly celými a nabroušenými.

Celé dlouhé týdny opatrně sháněli slony rozběhlé po horách, až konečně zahnali takových čtyřicet padesát divokých potvor do poslední ohrady. Sotva za nimi zaskřípala padací vrata z kmenů svázaných lanem, tu na povel vstoupil Kálá Nág do toho bouřícího, troubícího pekla (obyčejně v noci při svitu pochodní, kdy se tak těžko odhaduje vzdálenost), vybral si z toho davu největšího a nejdivočejšího hromotluka a bušil do něho tak dlouho, až zkrotl. Muži posazení na hřbetě druhých slonů zatím chytali mladší slony a svazovali je provazy.

Kálá Nág, ten modrý Če…